Okres: Litoměřice
Jde o velmi starou, původně románskou, církevní stavbu pocházející z 1. poloviny 12. století (nachází se zde nejstarší dochované zdivo ve městě) a jenž postupem doby prošla řadou přestaveb. První písemné zmínky o kostele pocházejí z roku 1235, kdy byl kostel součástí raně středověkého městského opevnění. Přibližně roku 1350 zde začal kázat Konrád Waldhauser. Gotickou přestavbu kostel prodělal v roce 1480, v roce 1501 začala přestavba kostelní věže, která postupně probíhala po celé 16. století, kdy na věž přibyly v roce 1554 věžní hodiny a v roce 1584 i ochoz s věžičkami.Loď byla původně kratší, což naznačují tři stanové střech z roku 1570. V té době bylo obyvatelstvo kališnické, a proto zčásti zachovávají tvar kalicha. Prodloužena k západu byla v roce 1612. Na hřebenu střechy za dnešním průčelím se nachází „panenská věžice“ s letopočtem 1616. Kupolovou centrální kapli sv. Rocha po severním boku a sv. Jana Nepomuckého po jižním boku, jakož i sousední kapli sv. Barbory přistavěl mezi lety 1697 - 1703 Giulio Broggio. Již boční loď a ostatní severní kaple přistavěl v letech 1717–1724 Octavio Broggio, který zároveň provedl úplnou barokizaci celé stavby a zapojil do ní i starší středověkou věž. Oba Broggiové, otec i syn, byli posléze pohřbeni pod presbytářem kostela.
| Mimopražské kostely | Octavio Broggio |