Původním chrámem svatého Víta byla románská rotunda knížete svatého Václava z doby kolem roku 925, později trojlodní románská bazilika knížete Spytihněva II. postavená kolem roku 1060. Základy těchto staveb jsou zachovány pod nynější katedrálou. Východní část dnešní katedrály s chórem, kaplemi, ochozem a arkádami, příčnou lodí, hlavní věží a opěrným systémem, byla postavena v letech 1344 - 1420. V letech 1344 - 1352 vedl stavbu Matyáš z Arrasu, v letech 1353 - 1399 Petr Parléř a v letech 1399 - 1420 Parléřovi synové Václav a Jan a mistr Petrlík. Renesanční helmice na hlavní věži je z roku 1561. Stavbu se pokusil dostavět Leopold I. roku 1643 a Karel VI. roku 1729. Teprve v 19. a 20. století dílo zdárně dokončili architekti Josef Kranner, Josef Mocker a Kamil Hilbert.
Základy Spytihněvovy baziliky svatého Víta
Svatováclavská kaple je dílem Petra Parléře z let 1362 - 1367. Stěny kaple zdobí obklady z drahokamů, nástěnné malby Mistra litoměřického, portréty a sochy svatého Václava. Z kaple vede vstup do komory, v níž jsou uloženy korunovační klenoty českého království - svatováclavská koruna, žezlo, jablko, kříž, meč a korunovační plášť.
| Zpět | Pokračování |