Monte Piano je stolová hora se dvěma vrcholy oddělenými úzkou šíjí Forcella dei Castrati - severní vrchol měří 2305 m, jižní 2325. Je známá především díky tvrdým bojům, které se zde vedly za 1. světové války. Roku 1753 byla přes tuto horu vytyčena hranice mezi Benátskou republikou a hrabstvím Tyroly. Tím se stala strategickým bodem pro oba státy, Rakousko i Itálii. Poté, co 23. 5. 1915 Italové vyhlásili Rakousko – Uhersku válku, Rakušané Monte Piano vyklidili. Ovšem již 5. 6. 1915 se vyměnilo velení divize na rakouské straně, a nový velitel vydal rozkaz k jeho opětovnému obsazení. Tuhé boje zde probíhaly dva a půl roku. Útok střídal protiútok. Územní zisky byly mizivé, cena však obrovská. Na této hoře, která má cca. 4 km2, zahynulo přibližně 10 000 vojáků obou válčících stran. Až v roce 1917 Italové Monte Piano bez boje vyklidili. Dnes jsou oba vrcholy Monte Piana na území Itálie.
Pohled na masív Tre Cime di Lavaredo
