Přestože byla Sparta jedním z nejmocnějších států starověkého Řecka, do dnešních dnů se z ní mnoho nedochovalo. Město nebylo opevněné, a kámen byl ve středověku použit na stavbu nedaleké Mystry. Dnešní Sparta nás celkem ničím nezaujala, jen nás překvapila její poloha. Většině lidí utkvěla ze školních let v hlavě představa postižených dětí shazovaných ze skály. I když se mluvilo o tom, jak Sparťané násilně ovládali heilóty ... vždy jsme si představovali, že Sparta musela být na kopci. Ale opak je pravdou. Sparta leží v údolí řeky Eurotas, v nejnižším místě, sevřená horskými hřebeny Taygete a Parnon.
Pohled z Mystry na vzdálenou Spartu
Zcela v protikladu ke Spartě se dodnes na nedalekém kopci majestátně vyjímají trosky středověké Mystry, kterou postavili ve 13. století Frankové jako náhradu za zničenou Spartu. Město přešlo záhy do rukou Byzantinců a zdejší nezávislý despotát se stal posledním významným kulturním centrem byzantské říše. I Mystra je dnes jen zříceninou, přestože v dobách největšího rozmachu zde žilo 20 000 lidí. Trosky města jsou ohromné a velmi působivé. Většina chrámů byla alespoň částečně opravena, podobně jako palác despotů. Domy zůstávají stále v troskách.
Kopci nad Mystrou dominuje francká pevnost, z městem přímo spojená chodníkem
Chrám Agía Sofía
Palác despotů
Klášter Moní Perivléptou nám připadal jako jediné obydlené stavení ve městě. Kromě několika jeptišek jsme zde potkali ještě osla.
Součástí spodní části Mystry byl klášterní komplex Vrontóchion založený ve 13. století. Klášter má dva kostely - oba jsou nádherné.
Nejstarším kostelem v Mystře je Mitrópolis poblíž vstupu do Dolního města.
