Eskvilin je největším ze sedmi římských pahorků. Už od dob císařského Říma patřil k chudším částem města. Možná i díky tomu se zde nalézá několik z nejstarších římských kostelů, kde konali křesťané tajné bohoslužby v době, kdy bylo toto náboženství ještě zakázáno.
Santa Prassede - kostel byl založen v 9. století na místě starší křesťanské stavby pocházející již z 2. století. Kostel je vyzdoben pozoruhodnými mozaikami byzantských umělců.
Santa Pudenziana - svatá Pudenziana nikdy nežila, a zasvěcení kostela vzniklo omylem. V 1. století žil na místě dnešního kostela senátor jménem Pudens, který u sebe podle legendy nechal bydlet svatého Petra. Uvnitř budovy pocházející ze 2. století, byl ve 4. století založen kostel, kterému se říkalo na paměť senátora Pudensův. Časem se ovšem na původ jména zapomnělo, a Ecclesia Pudentiana začala být považována za kostel svaté Pudentiany.
Mozaika v apsidě kostela pochází ze 4. století.
San Pietro in Vincoli
Pod hlavním oltářem je umístěna schránka s dvěma řetězy, jimiž byl údajně spoután svatý Petr.
V kostele je také umístěno jedno z významných Michelangelových děl - hrobka papeže Julia II. Pomník měl být původně mnohem větší, ale nakonec Michelangelo vytvořil jen sochu Mojžíše a Umírajících otroků. Sochy otroků byly později odvezeny do Paříže a Florencie.
Santa Maria Maggiore - patří mezi nejvelkolepější římské románské baziliky. Její nejstarší část pochází již z 5. století.
