Sremski Karlovci jsou dnes menším městečkem s necelými deseti tisíci obyvatel. Z historického hlediska jde ovšem o město velmi významné. V době otomanské nadvlády zde žilo nejvíc Srbů ze všech srbských měst. Mezi 16. listopadem 1698 a 29. lednem 1699 se zde konal kongres Svaté ligy (Rakousko, Polsko, Benátská republika a Rusko) s Osmanskou říší. Výsledkem jednání byl tzv. Karlovický mír, který uzavíral války z let 1683–1699. Turecko jím definitivně ztratilo své pozice ve střední Evropě. Rakousku připadla například Slavonie a Vojvodina, Benátkám Dalmácie. Právě při této mírové konferenci byl poprvé v historii světové diplomacie použit kulatý stůl.
Od té doby byly Sremski Karlovci považovány za náboženské, politické a kulturní centrum Srbů žijících v habsburské monarchii. Proto zde najdeme několik honosných budov neodpovídajích dnešní velikosti města.
V letech 1691 - 1848 byly Sremski Karlovci sídlem srbského Metropility, od roku 1848 do roku 1920 byl úřad změněn na patriarchát. Tomu odpovídá i význam zdejšího kostela svatého Nikoly z roku 1762. Až v roce 1920 byl karlovický patriarchát sloučen s bělehradským do titulu patriarcha srbský.
Palác patriarchů v Sremských Karlovcích je považován za nejhonosnější budovu ve Vojvodině. Byl postaven v 19. století. V současnosti slouží mimo jiné jako sídlo sremské diecéze a letní rezidence srbských patriarchů.
Karlovické gymnázium je vůbec nejstarším v Srbsku, bylo založeno už roku 1791. Současná budova byla postavena v roce 1891.
Bohoslovecká fakulta svatého Arsenije byla založena v Sremských Karlovcích v roce 1794, tři roky po založení zdejšího gymnázia. Zlatým věkem školy byla 2. polovina 19. století, ale škola funguje dodnes.
Na místě, kde byl podepsán ve Sremských Karlovcích mír, petrovaradinští františkáni v tehdejší knihovně zřídili kapli; následně zde byl místními katolíky v roce 1817 vybudován chrám s názvem Kapela mira.
Dunaj v Sremských Karlovcích
