Friedensreich Regentag Dunkelbunt Hundertwasser, vlastním jménem Friedrich Stowasser (15. prosince 1928, Vídeň – 19. února 2000, paluba zaoceánského parníku Queen Elisabeth 2), byl rakouský mnohostranný umělec. Proslavil se především jako architekt, grafik a malíř. Do své architektury vložil i část ze svého malířského a sochařského umění.
Hundertwasser byl, i na umělce, velmi excentrický člověk, lze říci, že jeho snahou bylo žít v symbióze s přírodou a nebýt závislý na běžné společnosti a jejích zvycích. To vedlo k celé řadě projevů extremismu. Nejznámějším příkladem je patrně jeho veřejná demonstrace, při níž se snažil přesvědčit kolemjdoucí, že člověk nepotřebuje peníze, protože se dokáže uživit jen tím, co najde v přírodě. Další zvláštností jeho osobnosti bylo oblečení, které si většinou vyráběl sám. Muselo být z přírodních materiálů a praktické, čímž záměrně vyvolával pozdvižení.
Hundertwasserovo původní jméno znělo Friedrich Stowasser. Příjmení se na Chebsku a Loketsku, odkud pocházel děd Wenzel Stowasser, vyskytovalo často, bylo totiž odvozeno od starších podob názvu dnes již zaniklé osady Stobitzhof u Milhostova (Stabossen, Stowasn). Ve dvaceti letech si umělec změnil příjmení na Hundertwasser, protože měl pocit, že to lépe zní („sto“ je v řadě slovanských jazyků včetně češtiny výraz pro číslovku, německý ekvivalent je „hundert“). Občas se také nazýval hyaku-sui, což je japonský překlad jeho jména. Během pobytu v Japonsku si změnil křestní jméno na Friedenreich, důvodem údajně bylo, aby se Japoncům lépe vyslovovalo. Toto slovo znamená říše míru, protože věřil na numerologii a považoval číslo 13 za šťastné, rozhodl si do jména přidat ještě písmeno „s“ (Friedensreich), aby mělo právě třináct písmen („s“ přidal, protože se tím nenaruší význam slova).
Jeho tvorba je velmi rozsáhlá a zasahuje do řady oborů lidské činnosti. Ne každá jeho činnost byla úspěšná a ne všechna jeho díla byla přijata s pochopením, nebo realizována. V souvislosti s prezentací jeho děl je často upozorňováno na jeho snahu ke skandálnímu projevu. Kromě umění se věnoval i navrhování praktických věcí, například hodinek, telefonních karet, nebo značek pro rakouské automobily. Roku 1978 navrhoval státní vlajku pro Palestinu. Tato činnost staví jeho nonkonformismus do trochu jiné pozice. Při kritickém pohledu mu bývá vytýkáno, že jeho odmítání peněz nekoresponduje s touto komerční činností.
|
Vídeň Hundertwasserhaus |
Vídeň teplárna Spittelau |
Magdeburg Grüne Zitadelle |
|
|
|