Avdat byl nejvýznamnějším městem na Kadidlové stezce po Petře. Byl založen ve 3. století př. n. l. a nepřetržitě obýván Nabatejci, Římany a Byzantinci až do 7. století n. l., kdy byl zničen zemětřesením. Jméno Avdat dostalo město na počest Nabataeanského krále Obodase, který byl podle tradice ctěn jako božstvo a byl zde pohřben. Velkým zlomem v historii města byl rok 106, kdy bylo město stejně jako celá oblast centrální Negevské vysočiny obsazeno Římany. Tím také skončila jeho éra zprostředkovatele mezinárodního obchodu. Obyvatelé Avdatu se přizpůsobili situaci tím, že se začali věnovat zemědělství a zejména výrobě vína. V celém regionu byly vybudovány řady terasovitých farem a vodních kanálů, aby bylo možné zachytit co nejvíce vody ze zimních dešťů. V okolí města bylo nalezeno nejméně pět vinných lisů pocházejících z byzantského období.
Tzv. jižní kostel - v 6. a 7. století existoval v těchto místech celý klášterní komplex s kostelem zasvěceným svatému Theodorovi.
Dominantou avdatské akropole je Obodův chrám, který byl postaven v 1. stolení př. n. l. na památku zbožného nabatejského krále Obodase II.
S Obodovým chrámem těsně sousedí tzv. severní kostel, nejstarší kostel v Avdatu a jeho baptistérium.
Vně městských hradeb se zachoval vinný lis z byzantského období.
(I když stávající lis asi není původní, protože v roce 2009 bylo mnoho cenných artefaktů v Avdatu zničeno dvojicí vandalů. Během chvíle dokázali způsobit škody za několik milionů dolarů.)
