Mamšit byl další významnou zastávkou na nabatejské Kadidlové stezce v oblasti Negevské pouště. První nabatejské město na místě Mamšitu bylo vybudováno v druhé polovině 1. století př. n. l.. Stejně jako ostatní nabatejská sídla sloužil i Mamšit jako obchodní stanice pro karavany, které mířily z Petry do Gazy. Později bylo město významné i chovem koní.
Po roce 106, kdy město padlo do rukou Římanů, v něm byla umístěna vojenská posádka, který měla střežit jižní hranici impéria, a v okolí byly postaveny hráze na zadržování vody.
Ve 3. století zasáhla Mamšit, stejně jako celou římskou říši, hospodářská krize. Přestaly se stavět hippodromy (závodiště pro koně), takže dramaticky klesla poptávka po mamšitských závodních koních. V byzantském období (3. – 5. století) zbylých asi 1000 obyvatel města konvertovalo ke křesťanství a postavili dva kostely. V důsledku islámské expanze na počátku 7. století se však město vylidnilo a dnes z něj zbyly pouhé ruiny.
V jihozápadním rohu města byl ve 4. století postaven kostel svatého Nila, označovaný také jako západní kostel. Z dochovaných nápisů vyplývá, že svatý Nilus Starší byl stavebníkem tohoto kostela. Šlo o trojlodní baziliku o rozměrech 10 x 17,5 m. Dochovala se krásná mozaiková podlaha zdobená geometrickými vzory, ptáky, ovocem, svastikami a pěti řeckými nápisy.
Jednou z nejlépe dochovaných budov ve městě jsou bývalé stáje.
Na jihovýchodní straně města byl postaven tzv. východní kostel neboli "kostel mučedníků", který byl součástí byzantského kláštera. Je pojmenován podle mučedníků, kteří byli pohřbeni v místnostech, které obklopovaly apsidou. Rozměry kostela byly 15 x 25,5 m a byl tak větší než západní kostel, ale jinak půdorysně velmi podobný.
V sousedství kostela byla vybodována křtitelnice - větší ve tvaru kříže pro dospělé a malá kulatá pro miminka.
Městská tržnice
