Jméno získal Vatikán podle pahorku, na kterém se nachází. Název znamená v překladu pahorek věštců, a je odvozen od toho, že zde stávala starověká věštírna. Oblasti se dříve říkalo také vatikánská pole, protože se nacházela vně hradeb císařského Říma.
Vatikán jako rezidence papežů stojí na místě, kde byl umučen a pohřben svatý Petr. V 8. století se zformoval papežský stát, který v některých obdobích ovládal celou střední Itálii, a hrál významnou politickou roli. Jeho územní rozsah se ale během staletí často měnil.V roce 1870 bylo území papežského státu připojeno k Italskému království. K narovnání došlo roku 1929, kdy byl pahorek Vatikán a některá exteritorální území na základě tzv. Lateránské smlouvy vrácen pod papežskou správu.
První bazilika nad hrobem svatého Petra byla dokončena roku 349 po Kristu. V 15. století hrozilo, že se zřítí, a tak papež Julius II. položil základní kámen k novému kostelu. Jeho stavba trvala více než sto let.
Baldachýn z pozlaceného bronzu ležící na dvacet metrů vysokých sloupech navrhl Bernini.
132, 5 metru vysokou kopuli chrámu navrhl Michelangelo.
Michelangelova pieta
Pohled z kupole chrámu přes svatopetrské náměstí k Andělskému hradu a Tibeře
Svatopetrské náměstí lemují Berniniho kolonády
Roli vatikánské armády plní tradičně Švýcarská garda, jejíž členové jsou velmi nápadně oblečeni.
Vatikánská muzea mají ve svém držení jednu z nejvýznamnějších uměleckých sbírek na světě. Muzeum je umístěno v bývalých palácích renesančních papežů.
Na kupoli chrámu svatého Petra vede schodiště ze střechy baziliky.
Vatikánská železniční stanice byla otevřena roku 1930. V současné době se používá jen pro nákladní dopravu.
