Jeruzalém – kostel svatého Jana Křtitele

Kostel svatého Jana Křtitele je malý řecký pravoslavný kostel v Křesťanské čtvrti Jeruzaléma. Ve své současné podobě pochází většina nadzemního kostela z 11. století a krypta z období pozdní doby římské nebo byzantské (mezi lety 324 a 500 n. l.).
První stavba na tomto místě byla postavena někdy ve 4. – 6. století a sloužila k neznámým účelům. Byla poškozena při dobytí Jeruzaléma v roce 614 Peršany. Do 11. století se starodávná stavba propadla nejméně 3 metry pod úroveň ulice a měla tedy zablokované dveře a okna a sloužila jako skladiště zboží a vody. V 11. století se v Jeruzalémě usadila organizace amalfitských obchodníků a získala jihozápadní roh Hadriánova fóra, kde založila poutní hospic s nemocnicí a kostelem. Nový kostel byl postaven nad starobylou stavbou, která se stala jeho suterénem a určila tří apsidové uspořádání horního kostela. Na konci 15. století získal církev řecký pravoslavný jeruzalémský patriarchát a s největší pravděpodobností přeměnil suterén na kapli. Během 16. století byl kostel krátce používán jako mešita, ale brzy byl obnoven řeckou pravoslavnou církví, která v roce 1660 vedle něj nechala postavit velký poutní hospic.