Jednota bratrská

Jednota bratrská je jednou z protestantských církví působících v České republice, která navazuje na tradici české reformace. Původní jednota bratrská byla založena roku 1457 a časem se stala významnou složkou české předbělohorské společnosti. Úpadek jednoty nastal po porážce protihabsburského povstání českých stavů v roce 1620. V pobělohorských českých zemích byla její činnost prakticky znemožněna. Ve dvacátých letech 18. století byla skomírající jednota bratrská obnovena moravskými exulanty na panství hraběte Zinzendorfa v saské Horní Lužici a jejím centrem se stala nově založená obec Herrnhut (Ochranov). Obnovená jednota bratrská proslula zejména svými misiemi, díky nimž se značně rozrostla a stala se světově významnou denominací, známou též jako Moravská církev.
V Čechách a na Moravě mohla znovu začít veřejně působit až od druhé poloviny 19. století. První sbor obnovené jednoty bratrské byl založen roku 1870 v Potštejně, roku 1872 následoval sbor v Dubé; před první světovou válkou vzniklo dalších osm sborů. Na území dnešní ČR užívala jednota bratrská zpočátku názvy Evangelická církev bratrská nebo Ochranovská církev bratrská. Název „Jednota bratrská“ byl zaveden vedle těchto starších názvů roku 1921.