|
Pražské stavby:
- Břevnovský klášter, konvent s prelaturou (kolem 1717) – K. I. Dientzenhofer navázal na práci svého otce stavbou presbytáře kostela sv. Markéty
- Nové Město, Karlov, Michnův letohrádek, později zvaný Vila Amerika (1717–20) – nese znaky soudobé francouzské architektury
- Nové Město, Vodičkova 35 – měšťanský dům U červeného pole (kolem 1720)
- Hradčany, kostel sv. Jana Nepomuckého a klášter voršilek (1720–28) – první samostatné sakrální dílo K. I. Dientzenhofera v Praze
- Hradčany, Loreta, hlavní průčelí (1723; není znám autor plánů)
- Staré Město, Klementinum, Zrcadlová kaple (1724)
- Břevnovský klášter, rozšíření Vojtěšky (1724–26)
- Malá Strana, Tomášská ulice čp. 26, dům U Zlatého jelena (1725–26)
- Malá Strana, kostel sv. Tomáše, přestavba (1725–31)
- Nové Město, Na Slupi, kostel Panny Marie u alžbětinek (1725)
- Smíchov, vila později zvaná Portheimka, pro svou rodinu (1725)
- Malá Strana, dům U Dvou hrdliček, přestavba domu pro královského tesařského mistra Josefa Lefflera, kolem 1726
- Nové Město, kostel svatého Jana Nepomuckého na Skalce (1730–39)
- Nové Město, kostel sv. Karla Boromejského – dnes pravoslavný chrám sv. Cyrila a Metoděje (1730–40)
- Staré Město, kostel svatého Bartoloměje (do 1731)
- Karlín, Invalidovna – jeho nejrozsáhlejší světská stavba (1731–37) – realizována byla jen část projektu celého areálu[5]
- Staré Město, kostel sv. Mikuláše s benediktinským klášterem (1732–35)
- Malá Strana, kostel sv. Mikuláše, dostavba, zejména kněžiště a velkolepá kupole. Šlo o jednu z nejdůležitějších jezuitských zakázek. Před tím na kostele pracoval snad jeho otec Kryštof (1737–51)
- Nové Město, kostel sv. Kateřiny, přestavba (1737–1741)
- Nové Město, Příkopy, Piccolominiho palác, později palác Sylva-Taroucca – byl jednou z posledních jeho staveb, jediná palácová stavba, kterou navrhoval (1743–51)
Mimopražské stavby:
- Plánice na Klatovsku, část Nicov, poutní kostel Narození Panny Marie (1721)
- Olomouc, jezuitská kolej na Nám. Republiky, jižní trakt a fasáda (1720–22)
- Plasy, cisterciácké opatství Nanebevzetí Panny Marie, dokončení budovy konventu po smrti Jana Blažeje Santiniho (po 1723)
- Heřmánkovice, kostel Všech svatých na půdorysu protáhlého osmiúhelníku (1722–26)
- Počaply u Terezína, kostel sv. Vojtěcha (do 1726)
- Otovice na Náchodsku, kostel sv. Barbory (1725–26)
- Bezděkov nad Metují, kostel sv. Prokopa (1724–27)
- Vižňov, kostel sv. Anny (1725–27)
- Šonov, kostel sv. Markéty (1726–30)
- Broumov, kostel sv. Václava (1727–29)
- Karlovy Vary, kostel sv. Máří Magdaleny (1729–30)
- Polsko, Okres Lehnice, Lehnické Pole (pruský Wahlstatt), kostel sv. Hedviky a klášter pro benediktinské opatství (1727–31)
- Kladruby u Stříbra, kladrubský klášter, dokončení budov po smrti Jana Santiniho-Aichela (do 1732)
- Broumov, prelatura a konvent benediktinského kláštera (1726–33)
- Křinice u Náchoda, nedaleká kaple Panny Marie na Hvězdě (1732–33)
- Opařany, kostel sv. Františka Xaverského (1732–35)
- Odolena Voda, kostel sv. Klimenta (1733–35)
- Dobrá Voda, kostel Panny Marie Bolestné (1733–35)
- Vysoké Chvojno, kostel svatého Gotharda (1755–35) – K. I. Dientzenhofer upravil původní projekt Tomáše Haffeneckra a stavbu dokončil
- Kutná Hora, klášter voršilek (1735) – částečně realizovaný projekt
- Březno, kostel sv. Petra a Pavla (po 1737)
- Božanov, kostel sv. Máří Magdaleny (1733–38)
- Nepomuk, kostel sv. Jana Nepomuckého (1734–38)
- Stará Boleslav, kaple blahoslaveného Podivena (1738)
- Holice, kostel svatého Martina (1736–39) – K. I. Dientzenhofer upravil původní projekt Tomáše Haffeneckra a stavbu realizoval
- Kladenský zámek, návrh přestavby na rezidenci břevnovských a broumovských benediktinů (1739–40)
- Kladno, Mariánské sousoší, společně se sochařem K. J. Hiernlem (realizace 1739–41)
- Přeštice, stavba děkanství a návrh kostela Nanebevzetí Panny Marie (po 1745)
- Hrdly, zámek (1746–1747)
- Sázavský klášter, práce pro benediktiny (po 1747)
- Hořice, kostel Narození Panny Marie (1741–48)
- Stará Boleslav, kostel Nanebevzetí Panny Marie, západní průčelí (1736) a jižní věž (1748–49)
- Paštiky u Blatné, kostel sv. Jana Křtitele (1748–49)
- Dolní Ročov, klášterní kostel a konvent (1746–50)
- Zápy, kostel svatého Jakuba Staršího (Zápy) (1750)
- Kladno, kaple svatého Floriána, s opatem Benno Löblem položil v roce 1751 základní kámen centrální kaple[10]
- Chválenice, kostel sv. Martina (1747–1752)
- Zlonice, fara (plány 1747, realizace 1750–1753)
- Červený Kostelec, kostel sv. Jakuba Většího – redukovaný oproti plánům (1744–54)
|