Apoštolská církev

Apoštolská církev patří mezi evangelikální církve, z hlediska věrouky a praxe se řadí mezi letniční církve, které jsou sdruženy celosvětově v „Pentecostal World Conference“ a v rámci Evropy v „Pentecostal European Fellowship“. V Československu byla povolena a zaregistrována státem v roce 1989 po desetiletích práce v ilegalitě spojených s pronásledováním. Česká Apoštolská církev je členem Ekumenické rady církví ČR.
První letniční sbory na našem území vznikly na Těšínsku po roce 1910. Skupina křesťanů z různých denominací se začala scházet ke studiu Božího slova, k modlitbám a prosbám o zmocnění k duchovní práci. Mluvení v jazycích si vyložili jako Boží pověření k další práci. Jako následek další misie vznikly další skupiny v Brně, Praze a na jiných místech, které požádaly úřady o registraci. V roce 1910 byly těšínské sbory registrovány jako Svaz pro rozhodné křesťanství (Spolek rozhodných křesťanů). Tento spolek působil po celou dobu Československé republiky a úředně rozpuštěn byl až za německé okupace. V roce 1951 byl spolek spolu s ostatními spolky, jež zastupovaly státem neuznané církve a náboženské skupiny, zrušen. Letniční křesťané byli přinuceni začlenit se do některých církevních společenství, především do Jednoty českobratrské, dnešní Církve bratrské. V roce 1977 byla také Apoštolská církev povolena na Slovensku. I přes intenzivní jednání od roku 1983, byla legalizována v českých zemích teprve na počátku roku 1989.
Apoštolská církev je známa jako zásadní odpůrce eutanazie, potratů a mezináboženského dialogu. Při návštěvě Dalajlámy, při jeho první návštěvě ČR, vyhlásila společné modlitby s postem za ochranu ČR před vlivem cizího náboženství. V roce 2003 aktivně vystoupila proti aktivitě Ekumenické rady církví (ERC) a České biskupské konference (ČBK) při podpoře kampaně o kladný výsledek referenda pro vstup do EU. Do roku 2007 byla AC i odpůrcem církevních restitucí, které však později přijala, a ratifikace Smlouvy mezi ČR a Svatým stolcem, což se projevilo řadou veřejných prohlášení.