Augustiniáni

Řád augustiniánů je řeholní společenství, které vzniklo spojením několika poustevnických skupin, řídících se řeholí sv. Augustina. Takto vznikl řád tzv. Obutých augustiniánů, zvaných též Augustiniáni poustevníci. Z tohoto řádu se později oddělili tzv. Bosí augustiniáni. Existuje též samostatný řád augustiniánů kanovníků, který původně vznikl z kapitul kanovníků při významných kostelích, kteří přijali Augustinovu řeholi.

Augustiniáni kanovníci

Jako biskup se sv. Augustin z Hippo snažil přesvědčit kněze, kteří žili při velkých, zejména biskupských kostelech, aby žili společně podle určitého řádu a ze společných příjmů. Tak vznikla instituce kanovníků, lat. clerici regulares nebo canonici, kterou Lateránská synoda roku 1059 zavedla pro celou západní církev. Tzv. řehole sv. Augustina vznikla z několika jeho kázání o kněžském životě; klade důraz na společný život v klášteře, modlitbu, studium a rozjímavý život, a řídí se jí nejen augustiniáni, ale také premonstráti, dominikáni, křižovníci a další. Řeholníci skládají věčné sliby a mají se věnovat liturgii, studiu, meditaci a duchovní správě.

Kláštery v Česku:

Obutí augustiniáni

Obutí augustiniáni jsou žebravý a meditativní řád, který vznikl roku 1244 papežským rozhodnutím spojit několik italských a německých společenství, odvozujících svůj původ od původních komunit zakládaných sv. Augustinem. První klášter byl založen roku 1258 v lese u porýnského města Weselu.

Mužské kláštery v Česku:

Bosí augustiniáni

Ze španělské reformy vznikla roku 1602 přísnější větev „bosých“ augustiniánů, jež se rozšířila hlavně v Itálii a ve Francii. V Čechách vznikl první klášter Na Zderaze v Praze roku 1623. Až do 20. století přežil konvent ve Lnářích, který byl násilně zrušen v roce 1950 v rámci Akce K, a nebyl již obnoven.

Kláštery v Česku:

Augustiniánky

Augustiniáni (bez rozlišení)