Caracciolini

Řád vznikl v Neapoli v roce 1588 v atmosféře katolické obnovy po Tridentském koncilu. Založil ho Giovanni Agostino Adorno spolu s opatem Fabriziem Caracciolem a Francescem Caracciolem. Adorno pocházel z urozené janovské rodiny, opustil svou politickou kariéru a rozhodl se zasvětit řeholnímu životu v Neapoli. Požádal o spolupráci Fabrizia a Francesca Caracciolovi. Všichni tři se stáhli do poustevny Camaldoli v San Salvatore v Neapoli, kde vypracovali pravidla budoucí kongregace. Poté odešli do Říma, kde získali souhlas papeže Sixta V.
V roce 1595 Caracciolini založili svůj první dům v Římě, v kostele San Lorenzo in Lucina, kde byla později také zřízena generální kurie. Díky Francescu Caracciolovi, který založil domy v Madridu a Valladolidu se řád rychle rozšířil do Španělska. V 18. století se jako misionáři dostali do Číny.
Caracciolini se věnují kněžské službě a různým skutkům milosrdenství jako je pomoc nemocným či vězňům. Kromě toho mají povinnost hodinu denně uctívat Nejsvětější svátost. Jejich komunity jsou v současné době v Kongu, v Keni, na Filipínách, v Německu, v Indii, v Itálii a ve Spojených státech amerických. Generální probošt řádu sídlí v Římě, v kostele Santi Angeli Custodi.