Centrály patří k základním druhům sakrální architektury a objevují se od počátku křesťanského stavitelství. Podle půdorysu je lze dělit do řady různých skupin. Nejčastější je kruh, pravidelný polygon (nejčastěji oktagon) a rovnoramenný kříž.
Nejjednodušší formou centrály je kruhový kostel, neboli rotunda. Typická rotunda o obvyklém vnitřním průměru pouhých 6-9 metrů byla na východní straně standardně prolomena půlkruhovou apsidou, která sloužila jako kněžiště. Někdy apsida chybí a kněžiště je nahrazeno pouhou nikou (Bíňa, Koper), jindy je apsid více, přičemž občas došlo k vytvoření pravidelného čtyřlistu. Tento typ rotundy je nazýván tetrakonchou a pokud nejde o niky v síle zdiva (Mikulčice, Trenčín), má loď kostela většinou čtvercový půdorys ačkoliv se na svrchním plášti žádná nároží projevit nemusí (Ják, Chrasť nad Hornádom). Ojediněle známe i rotundy s vyšším počtem nik. Hexakonchální centrálou jsou např. Horjany, Karcsa nebo Kiszombor. Vzácné jsou kvadratické rotundy, které mají kruhový půdorys pouze v interiéru (Hidegség, Dechtice). Dalším typem rotund jsou dvoupatrové karnery, přičemž patro je obvykle určeno k liturgii a suterén k uskladnění kostí.
Tetrakoncha
Tetrakoncha je stavba, jejíž půdorys má tvar čtyřlístku, přesněji řečeno čtverce s apsidou na každé ze čtyř stran. Nejčastěji byly jako tetrakonchy budovány východokřesťanské chrámy, a to zejména v Gruzii a Arménii. Několik tetrakonch však bylo postaveno také ve střední Evropě.
Tholos
Tholos může mít více významů, ale v architektuře se tak zpravidla označuje řecký kruhový chrám zcela obklopený kolonádou. Slavný tholos lze vidět například v delfské věštírně - byl postaven v letech 370 - 360 př. n. n. a jeho účel je nejasný.
Pozůstatky tholosu v Epidauru
Maitland Monument na Korfu
