|
Řád Nejmenších bratří svatého Františka z Pauly (hovorově pauláni nebo nejmenší bratří) je římskokatolický řád založený svatým Františkem z Pauly a schválený papežem Sixtem IV. roku 1474.
Základem paulánské spirituality je pokora, láska k Bohu a kajícnost, usilují o hledání Boží přítomnosti ve světě, přičemž staví ducha nad hmotu, jako důkaz pokory. Snaží se být dobrým příkladem ostatním křesťanům nejen svým kajícným životem a horlivým apoštolátem, ale také přísnou tělesnou askezí. Místo obvyklých tří slibů, skládají po vzoru jejich zakladatele Františka z Pauly, ještě slib čtvrtý, který je zavazuje k přísnému půstu. Nekonzumují maso, mléko, vejce či sýry, jako pokání za všechny, kteří žijí nestřídmým životem. Vážně nemocní jsou přeneseni do nemocnice, která musí být od kláštera vzdálena nejméně 50 sáhů, kde mohou výjimečně obdržet masitou stravu. Jen při největším půstu jedí pouze chléb a pijí vodu. Také příkaz chození naboso není dodržován za každou cenu a podle ročního období nosí řeholníci i sandály či boty. V případě menších prohřešků mohou obdržet mírný trest – půst o chlebu a vodě nebo trest tvrdší – sebebičování, pouze v závažných případech porušení řehole bývají řeholníci uvrženi do vězení a dostávají pouze vodu a chléb.
Do kláštera bylo zakázáno vstupovat ženám, ale zakladatelky a členky panovnického rodu měly výjimku. Naopak mniši směli klášter opouštět pouze v doprovodu společníka, a to včetně představeného kláštera, a nesměli nosit nic z plátna. Kvůli striktnímu dodržování slibu chudoby se nesměli pauláni peněz ani dotýkat, k vyřizování finančních záležitostí jim pak sloužili konventní obláti (u některých žebravých řádů zvaní terciáři). Mniši mezi sebou mluvili málo a potichu, v některých částech kláštera bylo dodržováno přísné silentium. Zákaz návštěv v celách byl samozřejmostí.
V Čechách měli klášter u Nové Bystřice (dnešní městská část Klášter). Stavba postavená v letech 1501-1507 byla 22. července 1533 vypálena novokřtěnci, ale po r. 1626 postavena znovu. Roku 1785 byl Josefem II. klášter zrušen a v r. 1959 zbourán. Dnes v obci jako pozůstatek kláštera stojí už jen kostel Nejsvětější Trojice, jenž byl na místě starého kostela postaven v letech 1668-1682, a tzv. Červená chodba přiléhající ke kostelu.
Pauláni začali budovat klášter také na Kuklově poblíž obce Brloh na Českokrumlovsku. Sem je přivedli v dubnu 1495 Rožmberkové, kteří jim místo k postavení kláštera darovali. Prameny dokonce uvádějí, že Kuklov byl nadřízený klášteru Novobystřickému. Klášter na Kuklově však nebyl nikdy dostavěn a již kolem roku 1535 uvádí kronikář Březan, že na místě je rožmberský pivovar. Z kláštera je dochována část nedostavěného kostela (presbyterium, a část rajské zahrady a s křížovou chodbou. Ostatní budovy byly přestavěny na selská stavení.
Podnět k výstavbě kláštera v Nové Pace dal majitel kumburského panství, svobodný pán Rudolf z Tiefenbachu - práce byly zahájeny v roce 1653. Stavba klášterního a poutního kostela v barokním slohu byla zahájena roku 1709, vysvěcen byl v roce 1724 a v následujících letech dokončen. Za autora je považován jeden ze žáků Kryštofa Dienzenhofera. V rámci josefínských reforem byl klášter zrušen.
Na Moravě sídlil řád až do svého zrušení na konci 18. století ve Vranově u Brna. Sem se také pauláni opět vrátili v roce 1992. V následujících letech zde vzniklo Duchovní centrum svatého Františka z Pauly.
|