Theatini

Theatini neboli Kajetáni je označení pro katolické řeholníky – regulované kleriky, členy mužského církevního řádu založeného ve 2.čtvrtině 16. století v Římě. Řád založil právník a klerik Kajetán z Tiene spolu s Giovanni Pietrem Carafou roku 1524. Roku 1526 stanovy řádu schválil papež Klement VII. Oba zakladatelé stanovili pro řád, i na tu dobu, neobvykle tvrdá pravidla. Theatini nesměli vlastnit majetek, nesměli ani žebrat. Měli se spoléhat pouze na boží prozřetelnost. Jejich kritikové právě toto svěření se boží prozřetelnosti často kritizovali a poukazovali na to, že především v dobách bídy či válek s takovými pravidly řád dlouho nepřežije. Sv. Kajetán se však nedal zviklat. Řád si stanovil za cíl činnosti duchovní obrodu kléru v době boje s reformací, misie, charitativní činnost, výchovu mládeže a duchovní správu.
Řád se během 17.století rozšířil do celé katolické Evropy a proslul významnými architektonickými projekty chrámů, počínaje návrhy řádového architekta a matematika Guariniho.
V Čechách se kajetáni usídlili roku 1665, kdy jejich misijní skupinu na cestě do Rusi přijal v Praze purkrabí Bernard Ignác Jan z Martinic a žádal o jejich usídlení císaře Leopolda I. Poskytl kajetánům svou kapli Panny Marie Altöttinské s domem a vinicí za Strahovskou branou (v Břevnově) nazývanou podle nich Kajetánka. Další kapli, zasvěcenou Panně Marii Einsiedelnské získali na Hradčanech, přímo pod rampou Pražského hradu (adaptovanou v 80. letech 20. století na kavárnu U kajetánů). Od roku 1684 kajetáni získali dva domy v Ostruhové (dnešní Nerudově) ulici, které si nechali přestavět na kostel Panny Marie po ochranou Boží Prozřetelnosti a sv. Kajetána s theatinským klášterem, kde působili a provozovali učiliště pro šlechtické syny až do zrušení řádu císařem Josefem II. v roce 1783.