Trinitáři

Řád trinitářů neboli Řád Nejsvětější Trojice pro vykupování zajatců je katolický řád, který vznikl na konci 12. století ve Francii coby společenství řeholních kanovníků pro vykupování zajatců od Maurů. Začátkem 17. století byli trinitáři přetvořeni v žebravý řád. Řádové stanovy založené na Augustiniánské řeholi mj. ukládaly třetinu veškerých příjmů odvádět na vykupování otroků bez ohledu na momentální ekonomickou situaci komunity. Členové se mohli zavázat slavným slibem, že v případě potřeby sami sebe nabídnou za svobodu zajatce, na jehož vykoupení by už nezbylo peněz.
V českých zemích neměli trinitáři až do 18. století žádný klášter. V roce 1705 byl založen klášter v Praze-Slupech a v roce 1707 přemístěn do Spálené ulice kde byl vystavěn nový klášter při kostelu Nejsvětější Trojice. Klášter ve Štěnovicích u Plzně založen v roce 1753 při kostele sv. Prokopa vzniklého vestavbou do raně barokní sýpky. Na Moravě měli trinitáři klášter v Zašové na Valašsku, dále při obnoveném kostele sv. Anny v Holešově. Reformy císaře Josefa II. ukončily v roce 1783 činnost všech trinitářských klášterů na území habsburské monarchie, tedy i v zemích České koruny.
V současné době má řád přibližně 600 členů, z toho asi 400 kněží. Řádoví bratři vypomáhají v duchovní správě katolických farností, konají misie mezi křesťany i nekřesťany a sbírkami podporují výchovnou činnost zejména v zemích Třetího světa.