Tzv. kostely Serrablo tvoří unikátní architektonickou skupinu staveb postavenou ve stejné době v horním povodí řeky Gállego (oblast Alto Gállego ve španělské Aragonii). Vznikly mezi roky 940 a 1100, v období, kdy byla tato oblast pod islámskou nadvládou. Někteří historici umění je považují za mozarabské stavby, jiní za raně románské (lombardské) s prvky mozarabského umění převzatými z muslimské architektury.
Obvykle mají jednoduchý obdélníkový půdorys zakončený půlkruhovou apsidou, ke které bývá připojena zvonice. Horní část apsidy je obvykle zdobena vlysem ze silných svislých sloupků, pod nimiž bývá řada slepých oblouků. V horní části věže mívají otvory s podkovovými oblouky podepřenými sloupy. Jak přístupové dveře do chrámu, tak okna jsou obvykle orámována alfizem (alfiz je architektonický prvek etruského původu, používaný ve vizigótské, maurské, mozarabské či mudéjarské architektuře; jde o obdélníkový panel obklopující vnější stranu oblouku. V případě mozarabských staveb tvoří jakýsi rám okolo podkovovitého oblouku).
Za prototyp celé této homogenní architektonické skupiny bývá považován kostel San Pedro de Lárrede.
Skupinu tvoří tyto kostely:
|