Rotunda svatého Václava na Malé Straně

Rotunda vznikla podle legendy na místě, kde se zastavil povoz s mrtvým tělem svatého Václava. Zvířata táhnoucí povoz se prý nechtěla pohnout z místa do té doby, než byli v nedalekém vězení osvobozeni nespravedlivě uvěznění lidé.
Ve vrcholném středověku sloužila rotunda jako pohřební kaple a přiléhala k nedalekému farnímu kostelu sv. Mikuláše (na jehož místě dnes stojí barokní kostel téhož zasvěcení). Po bitvě na Bílé hoře, kdy byl kostel sv. Mikuláše darován jezuitům, se rotunda dočkala barokní přestavby (v letech 1628–29) a stala se malostranským farním kostelem. Ve 2. polovině 17. století jezuité začali s výstavbou nového komplexu budov (včetně profesního domu) uprostřed Malostranského náměstí, která nakonec vedla k demolici této románské svatyně a na jejím místě vznikl barokní kostel svatého Václava, který byl včleněn do bloku profesního domu a stejně jako rozšířená rotunda plnil roli farního kostela. Tento kostel svatého Václava byl slavnostně vysvěcen 24. září 1687. Zanikl po zrušení profesního domu v roce 1772. Zbylé torzo někdejší rotundy zůstalo v základech barokních budov.
V roce 2003, při rekonstrukci Matematicko-fyzikální fakulty začaly práci komplikovat neznámé bloky zdiva, které byly nejprve označeny jako barokní sklepy. Později se ukázalo, že k nim nevede žádný vchod, a tudíž se muselo jednat o kryptu. Po vybourání krypt se mezi zbylými zdmi objevily tři části kruhového románského zdiva a záhy bylo jasné, že se musí jednat o bájnou rotundu.
Nejvýznamnějším objevem na rotundě je zbytek původní románské podlahy, který uvedl rotundu mezi přední románské památky v Čechách. Fragment tvoří 74 dlaždic tří tvarů složených do pěti řad. Náleží k nejstaršímu typu českých středověkých terakotových podlah.
V roce 2014 proběhla rekonstrukce rotundy a v roce 2015 byla zpřístupněna veřejnosti.

V tomto článku byl použit text z článku „Rotunda svatého Václava (Praha)“ na Wikipedii.

Během archeologického výzkumu byla objevena rovněž část kruhu z plochých opukových kamenů, lícovaných a opracovaných po vnitřní straně. Kruh pochází přibližně z poloviny 10. století a jedná se patrně o základ starší stavby, která se datuje do období legendárního převozu těla svatého Václava ze Staré Boleslavi na Pražský hrad.

Dále bylo nalezeno pískovcové okénko pocházející také ze starší stavby - postavené patrně v první polovině 11. století z nekvalitního pískovce.

Zpět