| Index → České památky → Románské památky → Mimopražské → Moravské Budějovice |
Okres: Třebíč
První písemná zmínka o kostelu pochází z roku 1235, kdy Konstancie Uherská darovala několik kostelů, z nichž jedním byl i kostel svatého Jiljí, špitálu kláštera svatého Františka v Praze. Tomuto datování odpovídá pozdně románské zdivo hlavní lodi. Původně měl kostel věž v ose západního průčelí a románskou apsidu, kterou nahradilo neznámo kdy gotické kněžiště. Po požáru roku 1532 byl kostel obnoven renesančně, velké změny prodělala stavba od konce 17. do třetí čtvrtiny 18. století (nová věž, rozšíření lodi o přístavby podél obou boků, zaklenutí kostela). Definitivní podobu určila západní přístavba v letech 1909–1910.
V těsné blízkosti kostela stojí karner - kaple svatého Michala. Karner byl postaven jako funkční příslušenství kostelního areálu vznikající trhové osady, později města Moravské Budějovice: vzhledem k nevelkému areálu hřbitova bylo nezbytné shromažďování kostí ze starších pohřbů na důstojném místě. K tomu sloužilo spodní podlaží kaple, horní pak fungovalo jako kaple.
Karner vznikl současně s jádrem sousedního kostela svatého Jiljí. Zasvěcení Archanděli Michaelovi je doloženo až k roku 1494, vzhledem k funkci objektu je však zřejmě původní (Archanděl Michael kromě mnoha dalších funkcí také soudí hříšníky). Kaple byla pravděpodobně poškozena za třicetileté války, obnova proběhla v letech 1676–77. Velká barokní úprava interiéru se uskutečnila mezi lety 1714–26: tehdy přestalo spodní podlaží sloužit jako kostnice, v horním nahradila původní strop kopule s freskovou výmalbou. Roku 1892 byla odbourána apsida.
