Index → České památky → Románské památky → Mimopražské → Znojmo - rotunda svaté Kateřiny |
Okres: Znojmo
Archeologický průzkum doložil, že lokalita byla osídlena již v době bronzové. Přímo na místě dnešní rotundy byly nalezeny stopy lehčího, do skály zasekaného objektu. Je možné, že skalnatá vyvýšenina měla již v této době kultovní funkci.
Rotunda je jedním ze symbolů české státnosti. Jedná se o unikátní stavbu románské rotundy, která je jedinou zcela dochovanou památkou přemyslovského knížecího hradu jako součást opevnění jižní hranice Moravy.
Jedinečná stavba románské rotundy sv. Kateřiny ve Znojmě je jedinou zcela dochovanou památkou přemyslovského knížecího hradu ve Znojmě, založeného patrně již knížetem Břetislavem I. jako součást opevnění jižní hranice přemyslovské Moravy. Po zřízení moravských přemyslovských údělů se hrad stal koncem 11. století sídlem údělného knížete a zároveň správním a církevním centrem.
Význam rotundy sv. Kateřiny spočívá především v její unikátní malířské výzdobě. Z obsahu románských maleb, pocházejících asi ještě z konce 11. století je zřejmé, že do obsáhlé náboženské tématiky jsou začleněny i dynastické motivy týkající se mýtického původu přemyslovského rodu a oslavy předurčení Přemyslovce Konráda I. Znojemského českým knížetem v roce 1091. V kupoli, symbolizující nebeskou zónu a kosmický mír, jsou zobrazeni pod holubicí sv. Ducha čtyři inspirovaní evangelisté a apokalyptičtí andělé, pod nimiž stojí v okruhu 19 přemyslovských knížat s prvním českým králem Vratislavem a jeho nástupcem Konrádem I. jako spasení pozemšťané v nebeském městě.
Roku 1710 byl v předhradí zřízen měšťanský pivovar, při jehož budování byly strženy všechny budovy kromě rotundy a velmi staré osmiboké Loupežnické věže. Na konci 18. století byl v rotundě umístěn chlév a v roce 1830 došlo ke stavebním úpravám, po nichž rotunda sloužila jako tančírna a výčep piva. K roku 1879 je zde doložena košíkářská dílna. Roku 1888 byla rotunda rekonstruována a následně, v letech 1891–93 došlo k prvnímu restaurování maleb. Další restaurování maleb proběhlo v letech 1938, 1947–49,1969 a 1971.