Kostel Panagia Chalkeon pochází z 11. století, podle nápisu nad západním vchodem byl postaven v roce 1028.
Půdorys má klasický "křížový čtvercový tvar" typický pro makedonskou architekturu se čtyřmi sloupy a třemi kupolemi, jednou centrální a dvěma nad narthexem. Celá budova je postavena z cihel. Kolem celého kostela se táhne mramorová římsa, která dává budově výraznou horní a spodní část. Spodní část je volnější, horní část je ozdobně odlišena polosloupy mezi oblouky a pilovitými řádky v místě styku stěny se střechou.
Vnitřek kostela je rozdělen do tří sekcí: narthex , naos (centrální čtverec s půdorysem „kříž na čtverci“) a svatyně. Stěny byly původně pokryty obrazy, ale většina obrazů spadla a jen málo zbývajících obrazů je v dobrém stavu. Malby jsou z doby stavby kostela, kromě několika ze 14. století, jejichž zbytky lze vidět na západní stěně.
S dobytím města v roce 1430 osmanskými Turky byl kostel přeměněn na mešitu, pojmenovanou Kazancilar Camii ("Mešita kotlíkových obchodníků"). Sloužila jako mešita až do konce osmanské okupace v roce 1912.
