Via Appia byla nejdůležitější silnicí římské říše. Její stavbu začal cenzor Appius Claudius Caecus v roce 312 př. n. l. Po něm také nese jméno. Začínala za městskými hradbami Říma u městské brány Porta San Sebastiano a vedla v délce 195 km do města Capua v Kampánii, kde se napojovala na Via Latina. Sloužila jako zásobovací tepna pro armádu v boji proti Samnitům. V roce 71 př. n. l. zde bylo ukřižováno asi 6 000 zajatých povstalců po porážce Spartakova povstání. Později byla protažena až do přístavu Brundisium (dnešní Brindisi). Původní trasa vedla přes Benevent a Tarent do Brindisi. Na přelomu 2. a 3. století bylo v Římě kolem této cesty zbudováno římskými papeži rozsáhlé pohřebiště tzv. Kalixtovy katakomby.
Priscillina hrobka byla postavena v prvním století na starověké Via Appia. Hrobka patřila Priscille, manželce Tita Flavia Abascanta. Pohřební cela zakrytá valenou klenbou vede do chodby, která je v současné době přístupná ze suterénu jednoho z hospodářských stavení přiléhajících k hrobce. Místnost byla uvnitř vyložena travertinovými bloky a obsahovala tři výklenky určené k umístění sarkofágů.
