Zeus vypustil z protilehlých konců světa dva orly a jejich cesty se zkřížily nad Delfami, které se tak staly středem řeckého světa. Zlatým věkem Delf bylo období do 6. do 2. století před Kristem. Delfy byly sídlem Apollonovým a proto sem již od konce 8. století proudily davy poutníků, aby žádaly boha o radu a pomoc. V delfské věštírně uděloval Apollon rady skrze kněžky, neboli Pýthie. Pýthií bývala žena, které bylo obvykle přes padesát let, seděla v chrámu na puklině z níž vycházely toxické výpary a byla tak v transu. Její předpovědi a rady bývaly značně nejednoznačné, a její slova proto vykládal kněz.
Těžištěm delfského posvátného okrsku býval Apollonův chrám, k němuž se stoupalo po posvátné cestě od agory (tržiště), kolem pokladnic jednotlivých městských států.
Tato budova nesloužila jako chrám, ale byla pokladnicí Athéňanů, kterou nechali postavit po bitvě u Marathonu.
Zajímavé je, že většina lidí dnes Řekům sice nerozumí, ale 2500 let staré vytesané nápisy není problém přečíst. Tento má celé znění (přeloženo do latinky): Athenaioi anethesan ten stoan kai ta hopl[a k]ai takroteria helontes tôn pole[miô]n. Znamená to přibližně, že Athéňané darovali tyto sloupy, aby získali přízeň při chytání nepřátel.
Apollónův chrám
Součástí areálu je i 2500 let staré divadlo pro 5000 diváků. Je umístěno ve svahu kousek nad Apollónových chrámem.
Součástí delfského kultu bývaly odjakživa také hudební slavnosti na oslavu zabití netvora Pythona Apollonem. Hlavním bodem programu byla hudba a poezie, ale roku 582 před Kristem byly slavnosti doplněny o závody v atletice a vznikly tak pythijské hry.
Památky starověkých Delf jsou pro dnešního návštěvníka rozděleny do několika částí. Přijíždíme-li po silnici od moderních Delf, uvidíme nejpve po levé straně nad silnicí hlavní část posvátného areálu s agorou, Apollonových chrámem, divadlem a stadionem na nejvyšším místě poměrně strmého svahu. Pokud pojedeme dále, uvidíme napravo pod silnicí rozlehlý areál bývalého gymnasionu. Bývala zde venkovní a dokonce i 180 metrů dlouhá krytá tréninková běžecká dráha, šatny, cvičiště a dva bazény.
Zase o kousek dále mineme v pravotočivé zatáčce nad silnicí Kastaliin pramen. Před vstupem do posvátného okrsku se zde museli očišťovat všichni příchozí - poutníci, sportovci i sama Pythie. Nejsme si úplně jisti účelem staveb, které jsme zde viděli: původní pramen byl zřejmě někde u skály v pozadí, v prostoru, kam nyní návštěvníci nesmějí. Skrze stromy jsou vidět výklenky ve skále, kam dávali poutníci dary určené nymfě Kastalii. V helénské době byl zřejmě původní pramen nahrazen jakýmsi bazénkem.
Naposledy narazíme pod silnicí vpravo na vstup do okrsku Marmariá, neboli "mramorovému kamenolomu". Na plošině zde nalezneme vedle sebe pozůstatky dvou chrámů zasvěcených bohyni Athéně, ale nejnápadnějším objektem je kruhový Tholos, jehož význam není zcela znám. Pochází z počátku 4. století před Kristem. Původně jej obklopovalo 20 sloupů, z nichž tři byly znovu vztyčeny v roce 1938.
|