Jindřichův Hradec - kostel Nanebevzetí Panny Marie

Proboštský kostel Nanebevzetí Panny Marie byl postaven asi v 60.–70. letech 14. století. Byl založen jako nový farní kostel a kostel komendy Řádu německých rytířů.
Roku 1434 byl kostel za husitských válek vypálen. Roku 1594 byl kostel předán do rukou jezuitů, kteří jej spravovali až do roku 1773. Po zrušení řádu přešel kostel na studijní fond. Vilém Slavata vymohl roku 1625 u papeže Urbana VIII. povýšení fary na hradecké proboštství.
Věž pochází patrně ze 14. století, i když první dochované písemné zprávy jsou až z 15. století. V 17. století mívala věž nad kostelem ještě tři patra. Nejvyšší bylo pro hlásného. Nacházelo se na ní sedm zvonů.
19. května 1801 vypukl požár, který zničil velkou část města a zasáhl také kostel a věž. Shořely krovy i vnitřní zařízení, až na kamennou křtitelnici a ostatky sv. Hippolyta. Spadly zvony a roztavily se, zřítilo se klenutí chóru, popukaly dva pilíře lodi, byly zničeny římsy oken. Oheň za několik dní vystřídaly lijáky, které rozmočily zdivo a tak se větší míře zřítila střední a v menší míře boční lodě. Až v roce 1807 byl kostel zastřešen krovem o 2 m nižším než míval. Opravné práce probíhaly v letech 1808–1828.
Za války roku 1809 se kostel používal jako skladiště erárního sena a slámy, o rok později začal být upravován vnitřek, byl postaven hlavní oltář, zřízena kazatelna a postaveny varhany. 1. ledna 1811 byl kostel znova vysvěcen.

Budova probošství má barokní jádro a pochází z první poloviny 18. století, průčelí je empirové z doby po požáru v roce 1801.