Loket - kostel svatého Václava

První písemná zmínka o kostelu je z roku 1240 a jeho umístění v bezprostřední blízkosti hradu napovídá, že vznikl v souvislosti s ním. Kostel vybudovali rytíři řádu křižovníků s červenou hvězdou a již od svého vzniku sloužil jako farní kostel. Z původní stavby románského kostela se dochoval pouze severní portál a kvádříkové zdivo severní zdi.
Na konci 15. století došlo ke sporům mezi městem a mocným rodem Šliků z nedalekého Ostrova, při nichž kostel v roce 1473 nebo 1474 vyhořel. Poté Mikuláš Šlik a jeho syn Matyáš zahájili a realizovali výstavbu nového gotického kostela. Ten byl vysvěcen v roce 1490 a měl zároveň sloužit jako rodová hrobka Šliků.
V roce 1521 se v Lokti díky podpoře luteránských hrabat Šliků rozvíjí reformace, kostel však prozatím zůstal katolický. Do roku 1550 se dokonce konala mše střídavě v češtině a němčině. V roce 1565 pražský arcibiskup Antonín Brus z Mohelnice, který byl zároveň velmistrem Řádu křižovníků, povýšil farní kostel na děkanský.[2] Kromě samotného Lokte do farnosti spadaly také obce Loučky, Nové Sedlo, Hory, Nadlesí a Třídomí.
Od roku 1594 kostel sloužil protestantským věřícím, ale rok po bitvě na Bílé hoře sloužil opět katolické církvi, která budovu ještě několikrát upravovala.
V roce 1701 byla na témže místě zahájena výstavba nového kostela. Z původního chrámu byla použita část severní stěny, obvodové zdi kněžiště a spodní část věže. V roce 1725 vypukl velký požár města a stavba tak mohla být dokončena až roku 1734. Stavební práce prováděl stavitel Wolfgang Braunbock z Teplé a jeho syn Jan Ondřej. Sochařskou výzdobu v interiéru kostela (hlavní sloupový oltář se sochami a kazatelnou) zajistil v roce 1757 Jakub Eberle.