Hradec Králové - bývalá synagoga

Synagoga v Hradci Králové byla postavena v letech 1904–1905 na nároží dnešní Pospíšilovy třídy a třídy Čs. armády. Jedná se o jednu z největších a nejzajímavěji architektonicky řešených staveb svého druhu ve střední Evropě.
Nová synagoga byla vystavěna jako náhrada za starší modlitebnu v čp. 67 mezi lety 1904–1905 architektem Václavem Weinzettlem a stavitelem Karlem Šťastným. Funkce zednického mistra se zhostil František Černý. Varhany vyrobila a dodala firma na výrobu varhan Jana Tučka z Kutné Hory. Truhlářské práce v zimní modlitebně provedl truhlář Josef Hlavatý a výmalbu interiéru synagogy provedl malíř Rudolf Tomášek z Hořic. Slavnostně byla vysvěcena 24. září 1905.
Kromě vlastního modlitebního sálu, který je pojat v neologickém ritu, se v budově nacházel byt rabína, šámese, domovníka a zasedací síň s archivem. První drobnější úprava interiéru proběhla již v roce 1934, kdy 20. dubna toho roku oznámila izraelská náboženská obec, že zřídí v bytě rabína místo spíže koupelnu. Bohoslužby se zde konaly do druhé světové války. Projevy českého antisemitismu v roce 1939 dospěly až k pokusům o vyhození synagog v Dobříši, Praze, Plzni a také v Hradci Králové do vzduchu.
Po druhé světové válce byla krátce využita jako modlitební prostor obnovené židovské náboženské obce. Pro úbytek věřících byla zrušena. Jako značně zchátralou ji v 1960 odkoupila Státní vědecká knihovna, která ji zrekonstruovala a interiér byl přestavěn a využit pro její potřeby. Roku 2007 byla budova synagogy navrácena židovské obci v Praze.