Frýdlant - kostel Nalezení svatého Kříže

První stavbou na místě stávajícího kostela Nalezení svatého kříže byl kostel zasvěcený svaté Kateřině, který je prvně zmiňován v roce 1316 (pozůstatkem této stavby je zřejmě stavební anomálie v půdorysu současného kostela - zalomení podélné osy ve vítězném oblouku).
V letech 1501–1555 bylo postaveno současné síňové trojlodí italskými (vlašskými) staviteli Kašparem a Markem Valliovými z Milána. Kostel byl jak posledním z rodu Biberštejnů, tak posléze Rederny stavěn jako pretestantský. Od nástupu reformace na počátku 16. století až do roku 1624 sloužil kostel luteránům. V roce 1624 byla frýdlantská farnost povýšena na děkanství. Po roce 1624 se kostel stal opět katolickým a získal dnešní zasvěcení Nalezení svatého Kříže. Po skončení třicetileté války byl barokně upraven. V letech 1892–1896 došlo k historizujícím úpravám, díky nimž získala stavba svůj současný převážně goticko-renesanční vzhled.

Sloup se sochami Panny Marie, svatých Josefa, Anny, Jana Evangelisty a Jáchyma byl postaven roku 1723 na hlavním frýdlantském náměstí. Autorem byl v Zákupech působící Andreas Dubke. Na dnešní místo byl sloup přenesen roku 1898, kdy se po zboření staré radnice upravovala plocha náměstí.