Liberec - kostel Nalezení svatého Kříže

Kostel stojí na místě původního barokního hřbitovního kostela z let 1695–1698 postaveného v místě morového pohřebiště z roku 1680. Epidemie si tehdy vyžádala 300 obětí, a pro tak velký počet zemřelých nedostačoval městský hřbitov u nedalekého kostela svatého Antonína a muselo být vybudováno nové pohřebiště. V letech 1753–1761 byl tento původní kostel nahrazen novým, podle návrhu Johanna Josefa Kunzeho.
Kostel sloužil jako poutní místo. Zajímavá je historie dřevěné sochy piety Matky Boží Bolestné (Mater Dolorosa), která je umístěna na hlavním oltáři. Tato dřevěná Pieta představuje Pannu Marii sedící s Kristovým tělem pod křížem. Je 65 cm vysoká, vyřezávaná z cedrového dřeva. Na prsou Panny Marie jsou vyobrazeny tři žitné klasy, v nichž je vetknutý meč, symbol utrpení. Původně byla zhotovena roku 1506 pro některý londýnský kostel. Za anglického krále Jindřicha VIII., kdy byly rušeny výzdoby kostelů, vhodili údajně v roce 1538 sošku do Temže. Tu posléze vylovil jistý kupec, který ji ukryl ve svém domě. V roce 1658 ji získal mladý hrabě František Ferdinand z Gallasu a umístil ji v zámecké kapli na Frýdlantu. Odtud byla přemístěna do kostela v Hejnicích a po dokončení nové svatyně svatého Kříže do Liberce. Obliba této sochy Piety byla tak veliká a počet poutníků se stále zvyšoval, takže v roce 1752 zde bylo již 10 021 poutníků u svatého přijímání. Po přestavbě kostela v roce 1753–1756 jejich počet ještě stoupl a kostel obdržel četné odpustky. Podle nařízení císaře Josefa II. byly však poutě nejdříve omezeny a nakonec zcela zrušeny. Poslední velká pouť se zde konala roku 1781.

U kostela se nachází křížová cesta z roku 1760 se 14 zastaveními a obrazy malovanými na dřevě. V letech 1854-1855 bylo upravováno okolí kostela a obrazy na dřevě byly nahrazeny obrazy malovanými na plechu. Ty byly ale brzy poškozeny, proto byly v roce 1887 vystřídány měděnými obrazy. Křížová cesta byla posvěcena 28. září 1888. V roce 1982 opět poškozené obrazy obnovil Petr Hartig z Liberce.

Kapli Božího hrobu v Liberci nechal postavit v roce 1772 soukenický mistr Andreas Joseph Wondrak původně na hřbitově děkanského kostela svatého Antonína. Během oprav kostela svatého Antonína v roce 1865 byla kaple rozebrána a znovu postavena za křížovou cestou u kostela Nalezení svatého Kříže. Vzorem pro stavbu liberecké kaple byl Boží hrob ve Zhořelci.
Poznámka: chybný letopočet 1722 místo 1772 je nad vchodem do kaple pravděpodobně napsán již od roku 1865. Z důvodu památkové ochrany nebyl při opravě kaple v roce 2020 nápis opraven.

Barokní morový sloup z roku 1717 od Matyáše Bernarda Brauna původně stával na dnešním Sokolovském náměstí. Při přestavbě náměstí byl přemístěn ke kostelu Nalezení sv. Kříže a zbaven polychromie. Sloup je zdoben sochami sv. Jana Nepomuckého, sv. Floriána, sv. Šebestiána, sv. Rocha a Panny Marie. Památku v roce 2018 opravil restaurátor Radomil Šolc.