Chrast - kostel svaté Markéty

Současný chrám svaté Markéty Antiochijské byl vystaven na místě bývalého benediktinského kláštera Podlažice založeného ve 12. století šlechticem Vrbatou. Kolem roku 1159 byl v místě zbudován dřevěný klášterní kostelík zasvěcený Panně Marii, který byl po roce 1200 přestavěn na zděný gotický. Původní klášter sloužil až do svého zničení během husitského tažení do východních Čech v roce 1421. Opravy se nedočkal a v roce 1696 se z iniciativy královéhradeckého biskupa Jana Františka z Talmberka začalo s budováním nového kostela v barokním slohu, který je dodnes dominantou krajiny. Biskup zde byl podle svého přání po smrti v roce 1698 pochován.
Klášter byl jedním z nejchudších v Čechách. Do širšího povědomí se však dostal díky dochované knize Codex gigas (tzv. Ďáblova bible). Jedná se o největší rukopisnou knihu světa s vyobrazením téměř půlmetrového ďábla. Je to nejenom přepis celé bible, ale obsahuje i Kosmovu Kroniku českou, řadu různých traktátů a menších spisů, kalendář s nekrology, zaklínadla a všelijaké dobové záznamy. Záznamy v kodexu končí rokem 1229. V roce 1245 byl kodex zastaven cisterciáckému klášteru v Sedlci. Pavel Bavor z Nečtin (1290 až 1332) jej roku 1295 odkoupil pro břevnovský klášter. V letech 1477–1593 se kodex nacházel v klášteře v Broumově. V březnu 1594 byl převezen do Prahy, kde se stal součástí sbírky císaře Rudolfa II. Na konci třicetileté války kodex ukořistili Švédové. Rukopis je od té doby uložen v Královské knihovně ve Stockholmu a přes opakované snahy se nepodařilo získat jej od Švédska zpět. Od září 2007 do března 2008 byl zapůjčen na výstavu v pražském Klementinu.