Vraclav - kostel svatého Mikuláše

Kostel svatého Mikuláše stojí na místě, kde vyvěrá léčivý pramen. První kaple zde byla postavena již na počátku 17. století a vznikla zde také poustevna, tzv. Fráterka. Díky léčivému prameni zde byly v letech 1711–1719 vybudovány lázně. Kapli pak v letech 1724 – 1730 nahradil barokní kostel. Ve 2. polovině 20. století, kdy již byl areál zchátralý, byl kostel odsvěcen. V letech 1976 – 1986 proběhla rekonstrukce celého areálu, který se stal se součástí Regionálního muzea ve Vysokém Mýtě.
Kostel stojí ve svahu na terase s dvouramenným schodištěm. Je to jednolodní barokní stavba se zaoblenými nárožími, čtvercovým presbytářem a vstupní síní s kruchtou. Průčelí je ukončeno štítem sevřeným mezi dvěma nízkými věžemi. Architektem stavby byl italský architekt Carlo Antonio Canevalle. Pod terasou se nachází kaple s pramenem, sklenutá valenou klenbou s lunetami.
Kostel slouží muzeu jako výstavní síň. Jsou zde instalovány sochy od žáka Matyáše Bernarda Brauna, které tvořily křížovou cestu ke klášteru Hora Matky Boží u Králík.[2] Sochy poničené vandaly byly kolem poloviny 20. století z původního místa odstraněny a poté zrekonstruovány.

Poustevna Fráterka byla postavena v roce 1692 ve stráni nad tehdejší kaplí, dnes kostelem svatého Mikuláše. Prvním poustevníkem ve Fráterce byl člen řádu svatého Františka Jiří Rambousek, rodák z Litomyšle. Poustevník vedl knihu, do které zapisoval všechny uzdravené v lázních ležících pod Fráterkou. Lázeňským hostům poustevník prodával také léčivé byliny a pilulky dovážené z české lékárny v Hradci Králové. V roce 1782 byly v Čechách všechny poustevny zrušeny, a tím i Fráterka.
Samotná roubená stavba je obdélníkového půdorysu, posazená na kamenné podezdívce. Valbová střecha je pokrytá šindeli.

Lázeňský dům