Potvorov - kostel svatého Mikuláše

Kostel svatého Mikuláše v Potvorově patří mezi nezajímavější románské stavby v Čechách. Stavba vznikla podle některých autorů v letech 1160 až 1170, první písemný doklad o existenci kostela pochází z roku 1281. Z této první zprávy vyplývá, že kostel byl opevněný, spojený s vedle stojící tvrzí a plnil nejen funkci duchovní, ale měl rovněž obranný charakter. V této době patřil zároveň plaskému i zderazskému klášteru a jejich poddaní měli právo se zde ukrývat v době nebezpečí.
Kostel je jednolodní pozdně románská stavba s oblou nižší apsidou. K jižnímu boku lodi je přistavěna barokní předsíň, která zakryla a částečně poškodila původní vstupní portál, na jih od apsidy stojí barokní sakristie. Loď je plochostropá, apsidu kryje koncha s malbou Krista Pantokratora. Největší pozoruhodností kostela je západní empora, vložená do celé šíře lodi. Jedná se o pozůstatek velké obranné věže, která v sobě zahrnovala panskou tribunu (dnes varhanní kruchta) a útočištné patro (minimálně jedno) pro majitele sousedního dvorce, který stával v západní části dnešního hřbitova. Z věže se po devastaci za husitských válek dochovalo jen první patro, pilíře s náběhy klenby pod druhým patrem a schodiště o síle zdi do druhého patra. Klenby nad dnešní varhanní kruchtou (panskou oratoří) byly zřejmě jedněmi z prvních křížových kleneb v tehdejších Čechách, na území dnešní ČR je předběhly snad jen klenby v horním patře hradní kaple v Chebu.
Dnešní přístup na varhanní kruchtu (schodišťová věžice u západního průčelí) i sousední západní věž vznikly až na počátku 19. století. Původně byla panská tribuna i další podlaží věže přístupné jen po dřevěné lávce z obytné budovy dvorce, portálkem, skrytým dnes ve schodišťové věžici. Jak a zda vůbec byl řešen přístup na tribunu v 15.–19. století (po zničení dvorce, do stavby dnešního schodiště) je nejasné. Přímo z kostelní lodi to zřejmě nikdy možné nebylo.

Barokní fara z roku 1758 představuje náročnou pozdně barokní architekturu ze skupiny staveb plaského kláštera.