Kouřim - kostel svatého Štěpána

Kostel svatého Štěpána je dominantou kouřimského náměstí. Byl postaven v polovině 13. století a patří k nejhodnotnějším raně gotickým památkám středoevropského stavitelství. Součástí kostela je unikátní kaple s nástěnnými malbami z počátku 15.století. Vedle kostela je umístěna renesanční zvonice postavená v roce 1525. Její největší zajímavostí je způsob zavěšení zvonů - srdcem vzhůru. Tento způsob byl použit pouze v Kouřimi a Rovensku pod Troskami.

Původně pozdně gotická zvonice byla postavena v roce 1525 v severozápadním nároží tehdejšího hřbitova. Renesančně byla přestavěna kolem roku 1570. V rámci této přestavby získala věž bedněné zvonové patro v nejvyšším podlaží, spodní zděná část byla opatřena sgrafity a střechu tvořila cibulová báň. V roce 1670 zvonice vyhořela, takže byla následně obnovena v raně barokním stylu, přičemž bylo bedněné patro překryto omítkou jako ochrana proti požáru. Současnou podobu získala zvonice během necitlivé radikální přestavby v roce 1890, provedené podle projektu Josefa Mockera, Bedněné patro bylo tehdy nahrazeno dnešním zděným s pseudogotickými sdruženými okny a ciferníky hodin. Současně bylo zřízeno dnešní jehlancovité zastřešení se čtyřmi vikýři a štíhlou vrcholovou věžičkou.
Pozoruhodností kouřimské zvonice je nezvyklý způsob zavěšení zvonů na principu tzv. vysokého točení. Tato technická kuriozita, uplatněná původně na řadě míst ve středních a severovýchodních Čechách, se dnes kromě Kouřimi zachovala pouze v obci Rovensko pod Troskami na Semilsku. Zvony jsou zavěšeny v poloze srdcem vzhůru, a do pohybu se uvádějí šlapáním na pedály. Spolehlivé vysvětlení tohoto způsobu zavěšení zvonů neexistuje, pravděpodobně se jednalo o inovaci klasického způsobu zavěšení, která se však neujala, a se ani nerozšířila. Oproti klasickému zvonění je tento způsob zvonění mnohem razantnější, neboť již první úder zvonu má maximální hlasitost (nedochází k postupnému „rozhoupávání“ zvonu doprovázenému tichým zvoněním na začátku a konci).