| Index → Sakrální architektura → Česko → Středočeský → Kolín → Tuklaty |
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1205 a první kostel je písemně doložen v polovině 14. století. Na místě současné stavby stával původně románský kostel z 13. století, což dokládá fragment obloučkového vlysu s ozubnicovým pásem, zazděný v severovýchodním nároží kostela (dnes pod omítkou). Při stavbě současného kostela byla původní románská stavba úplně odstraněna a materiál byl použit ke stavbě kostela nového. Nový, raně barokní kostel byl vystavěn po roce 1688. Při opravě fasády v roce 2002 byly ve zdivu nalezeny zlomky zdiva gotického.
Kostel Narození sv. Jana Křtitele v Tuklatech je obdélná jednolodní stavba s pravoúhlým presbytářem. Průčelí kostela členěno dvojicí pilastrů a ukončeno volutovým štítem. Je to jediný dekorativní prvek celé stavby. Boční fasády jsou prosté, zdobené pouze lizénovými rámci a korunní římsou. Valbová střecha zvýrazněna šestibokým sanktusníkem. Zařízení kostela je převážně barokní. Na hlavním oltáři sochy sv. Václava a sv. Ludmily pocházejí z doby okolo r. 1725 a jejich autory jsou žáci M. B. Brauna.
Dnešní zvonice nedaleko kostela Narození sv. Jana Křtitele bývala původně součástí tuklatské tvrze. První písemná zmínka o místní tvrzi je až v listině z roku 1400, kdy se připomíná jako sídlo Jeňka (Jana) z Cách. Byla vystavěna zřejmě brzy po roce 1385, kdy Tuklaty tento významný pražský obchodník získal. Po jeho smrti v roce 1402 na tvrzí sídlil jeho mladší syn Jindřich, který se v roce 1404 uvádí jako patron místního kostela, a je strýcem pozdějšího táborského hejtmana Prokopa Velikého. V průběhu 15. století změnily Tuklaty několikrát majitele a tvrz se za vlády Čečků z Pakoměřic v roce 1428 označuje jako pustá. Po roce 1668 byla věž opuštěné tvrze barokně přestavěna na zvonici.
Zajímavostí je, že na zvonici prováděl v roce 1817 profesor fyziky Kasián Halaška, za pomoci sedmipólového sextantu, dalekohledu, barometru a visacích hodin astronomická a geografická měření zeměpisné polohy Čech, když sledoval ze zvonového patra sedm opakujících se řízených explozí střelného prachu na Řípu. Díky nim přesně určil polohu Tuklat k nultému poledníku na ostrově El Hierro (Ferro), nejmenšímu a nejzápadnějšímu z Kanárských ostrovů.
Na místě starší zchátralé fary postavil dnešní stavbu v letech 1729–30 zednický mistr Matěj Schlachtner podle projektu neznámého architekta (možná F. M. Kaňky – viz dále). Stavbu financovala majitelka škvoreckého panství Marie Terezie Savojská. Po roce 1750 byla fara upravena do současné podoby a svému účelu sloužila do roku 1953.
Architektonicky pozoruhodný objekt je postaven na výjimečném centrálním půdorysu, kde se k osmibokému jádru diagonálně připojují čtyři pravoúhlá křídla o jedné okenní ose. Do prostoru mezi severozápadním a severovýchodním křídlem je vložen vstupní trakt s chodbou a schodišťovou halou. Objekt bývalé fary v Tuklatech je díky své neobvyklé architektonické formě unikátem, který nemá v daném prostředí obdoby. Užitou půdorysnou dispozicí zapadá spíše do typu centrálních zámeckých staveb s ústředním sálem, který se v Čechách objevuje od počátku 18. století (např. Liblice, Karlova Koruna v Chlumci n. C. a Veltrusy) pod vlivem tvorby Johana Bernarda Fischera z Erlachu. Typově se budova fary v Tuklatech blíží stavbě zámku ve Veltrusech, který byl postaven kolem roku 1716 podle projektu Františka Maxmiliána Kaňky. Tento architekt působil i ve službách majitele Tuklat, knížete Jana Adama Ondřeje z Lichtenštejna, proto lze předpokládat, že pro tuto stavbu mohl být použit (i pozměněný) některý ze starších Kaňkových projektů.
Socha Neposkvrněné Panny Marie
Socha svatého Jana Nepomuckého
