Hostivice - kostel svatého Jakuba Staršího

Kostel svatého Jakuba Staršího je nejstarší dochovanou stavbou v Hostivici. Existoval již v roce 1277, kdy je uveden v první písemné zmínce o obci. Postaven byl o něco dříve, snad v 1. polovině 13. století nebo ještě o něco dříve, a to v románském slohu, což dokládá kvádříkové opukové zdivo odkryté v jeho jižní straně při opravě v letech 1973–1976.
V 16. století vedli duchovní správu v Hostivici utrakvističtí kněží. V době katolické reformace zůstala farnost bez faráře pro nedostatek kněží.
Současný vzhled kostela je výsledkem mnoha přestaveb v průběhu staletí. Nejvýrazněji byl kostel poškozen za třicetileté války, kdy zůstaly zachovány pouze zdi, když jej r. 1631 vypálili Švédové a Sasové. Zůstal dlouhá léta pustý a ještě v r. 1662 potvrzuje zádušní kniha, že je zcela opuštěný. Přitom se již r. 1659 na výzvu pražského arcibiskupa Harracha zavázal František Adam Eusebius hrabě ze Žďáru chrám obnovit. V květnu 1662 se konala v pustém kostele první mše po 45 letech a ještě v tom roce začala přestavba. Při ní byl přistavěn gotický presbytář s křížovou klenbou, lomenými okny a prejzovou střechou a malou sakristií na severní straně. V letech 1662–1663 byla přistavěna věž, jejíž přízemní část zvětšila nedostačující prostor lodi, neboť pod klenutím věže vznikla předsíň. Zřejmě z tohoto důvodu má věž prakticky stejnou šířku jako loď kostela.
Další stavební činnost v kostele je spojena s Annou Marií Františkou Terezií, velkovévodkyní Toskánskou, která postavila či přestavěla všechny hlavní hostivické památky. Roku 1737 nechala kostel opravit, zvětšit okna, prolomit zeď u věže a vytvořit kůr. O rok později opravila a opatřila novou střechou kostelní věž.
Hlavní oltář sv. Jakuba byl v r. 1736 přivezen ze Zákup. Dne 5. listopadu 1737 byly do velkého oltáře vloženy ostatky sv. Simplicie. Postranní oltáře sv. Vojtěcha a sv. Prokopa pocházejí z pražského kostela sv. Václava na Zderaze a byly zakoupeny pro hostivický kostel v r. 1787, když císař Josef II. zrušil tamní klášter augustiniánů.

Hostivická fara barokní budova z let 1734–1737 postavena majitelkou tachlovického panství velkovévodkyní Annou Marií Františkou Terezií Toskánskou ve stylu toskánských šlechtických sídel. Budova si uchovala původní dispozici a vzhled.