| Index → Sakrální architektura → Česko → Ústecký → Most → Mariánské Radčice |
Původ poutí k obrazu Panny Marie Bolestné pod Křížem spadá již do 13. století, kdy byl v roce 1278 vypálen Osecký klášter, a tak lidé putovali do Mariánských Radčic. Papež Mikuláš IV. ve svém breve z roku 1289 udělil 40denní odpustek každému, kdo v určité dny ve zdejším kostele učiní pokání. Mariánské Radčice jsou jedním z nejvýznamnějších poutních míst v severních Čechách. Kromě kostela tvoří areál ambit s šesti kaplemi.
Kostel přečkal husitské války a v 16. století zůstal katolický i přes rozmach protestantství v severních Čechách. V roce 1626 se cisterciáčtí mniši vrátili zpět do Oseka a obnovili poutní cesty do Mariánských Radčic. K rozkvětu došlo v 18. století, kdy opat Benedikt Littwerig nechal vybudovat nový barokní kostel, ambit a faru. Základní kámen kostela byl položen v roce 1698 a stavba byla dokončena v roce 1718 křížovou cestou. Stavbu prováděli architekti Jan Baptista Mathey a Octavio Broggio. Mathey vytvořil kostelní loď a boční kaple, zatímco Broggio je autorem presbytáře a křížové chodby.
Na konci 18. století byl ambit opatřen malbami a z té doby pocházejí i sochy světců, oltáře a obrazy v kostele. Opat Athanasius Bernhard nechal roku 1857 odlít nové kostelní zvony. V 80. letech 19. století byl kostel renovován a při té příležitosti se změnila i výzdoba kostela. Z té doby pochází i současný hlavní oltář, který byl dokončen v roce 1910.
Po roce 1945 tradiční poutě ustaly a areál začal chátrat. V roce 1971 byl částečně opraven, přesto se mnohé objekty nacházely v havarijním stavu. Tradice mariánských poutí byla obnovena až po roce 1989 oseckým opatem Jindřichem Bernhardem Thebesem.
Ke kostelu směřovala z nedalekých Libkovic poutní cesta založená roku 1725 klášterem v Oseku a lemovaná sedmi kapličkami od Oktaviána Broggia. Čtyři dochované kaple byly přemístěny při likvidaci Libkovic do Vtelna.
Patrová trojkřídlá barokní fara byla postavená ve dvou etapách – v roce 1719 a letech 1727-30 – podle návrhu Octavia Broggia. Hlavní průčelí má bohaté štukové členění, vstup lemuje mohutný portál.
Můstek se sochami svatého Jana Nepomuckého a svatého Felixe
Sloup Nejsvětější Trojice
Barokní dílo pochází z roku 1721 z dílny Františka Antonína Kuena. Tvoří jej trojiční sloup ohraničený balustrádou se sochami. Nachází se zde (zprava doleva) socha sv. Bernarda, sv. Benedikta, sv. Jana Nepomuckého, sv. Františka z Assisi, sv. Antonína Paduánského a sv. Václava. Uprostřed balustrády je umístěn vlastní sloup stojící na dvoudílném šestistěnném soklu, má bohatou sochařskou a reliéfní výzdobu.
Tato boží muka byla do Mariánských Radčic přenesena ze zaniklé obce Holešice. Jsou pískovcová s osmistěnným dříkem zakončeným obdélnou kapličkou s kamenným křížkem.
Boží muka z druhé poloviny 17. století pocházejí ze zaniklé obce Albrechtice.
Poblíž fary jsou umístěny dva smírčí kříže, které sem byly přemístěny ze zbořené obce Albrechtice – kromě vlastní kulturně historické hodnoty tak mají dnes i význam jako doklad dřívější existence této obce. Menší pískovcový smírčí kříž je dnes již jen torzem bez větší části ramen příčného břevna.
Socha svatého Vavřince
