Bohosudov - bazilika Panny Marie Bolestné

Počátky poutní tradice a vzniku Bohosudova, dnes centrální části města Krupka, sahají do období husitských válek. V křížové chodbě bohosudovské baziliky je na nástěnných malbách z let 1701–1706 znázorněna legenda o vzniku tohoto poutního místa: v místech nynější baziliky byly tehdy husté lesy, které se staly úkrytem pro uprchlé jeptišky z husity vypáleného kláštera v blízkém Světci u Bíliny. Jedna po druhé v těžkých podmínkách umíraly a poslední z nich schovala jejich jediný majetek, sošku Matky Boží, do kmene vykotlané lípy. Někdy po roce 1434 sem přišla dívka vyžínat trávu. Náhle se jí ovinul kolem ruky had. Dívka leknutím vykřikla a zdvihla paži s hadem ke koruně lípy, kde se zjevil zářící obraz Panny Marie. Ve stejný den našli lidé v kmeni stromu ukrytou sošku. Po konzultaci s krupským farářem se k lípě odebralo z Krupky procesí, které sošku přeneslo do krupského farního kostela. Došlo ovšem k tomu, že soška z krupského kostela zmizela a byla nakonec opět nalezena ve vykotlané lípě. Když se to opakovalo, byla v tom spatřována Boží vůle a podle legendy zbožní lidé zde vystavěli první dřevěnou kapli.
Dřevěná kaple byla roku 1443 nahrazena kaplí zděnou, kterou nechal v roce 1507 nejvyšší kancléř českého království Albrecht Libštejnský přestavět na gotický kostel. Nová svatyně byla vysvěcena roku 1515. V roce 1587 byli do zdejšího katolického kostela povoláni jezuité, aby čelili krupským luteránům. Prostor kolem svatyně dal roku 1590 Jiří mladší z Lobkovic obehnat vysokou zdí a při ní nechal postavit sedm kaplí. Roku 1610 se zde konala první pouť. Z pozůstalosti Anny Marie z Bleilebenu, která odkázala svůj majetek kostelu, zřídili jezuité nadaci, z jejíž výnosů založili v roce 1679 gymnázium. Získané prostředky použili také na výstavbu nového barokního kostela Panny Marie Sedmibolestné. Byl vybudován v letech 1701 - 1706 Giuliem a Octaviem Broggiovými.
Litoměřický biskup Josef Gross vymohl v roce 1924 na papeži Piu XI. povýšení bohosudovského kostela na baziliku minor. Až do vypuknutí 2. světové války se sem konaly poutě.

Kaple se studánkou - přímo nad pramenem se zázračnou vodou stojí barokní kaple z roku 1722.

Zákupská kaple byla vybudována v letech 1684 – 1688. Renovována byla v roce 1857. Oltář s obrazem Útěk do Egypta byl převezen ze zámecké kaple v Horní Polici. V kapli je socha sv. Václava pocházející z konce 18. století. Kaple má bohatou tepanou mříž s rostlinnými ornamenty a erbem.

Duchcovská kaple byla postavena v roce 1625 a přestavěna v roce 1721. Na konzolách se zde nacházejí sochy sv. Veroniky a sv. Heleny z 18. století. Kaple je opatřena kovanou mříží.

Osecká kaple pochází z roku 1722.

Kolovratská kaple byla zbudována v roce 1693. Je v ní boční oltář z počátku 17. století, který pochází z původního poutního kostela. Na oltáři, který je členěn kompozitními sloupy a nikami, se nachází Pieta. Po stranách pak sochy sv. Petra a sv. Pavla. Nad římsou oltáře je středu skupina Nejsvětější Trojice mezi čtyřmi světci. V bočních nikách kaple jsou volné plastiky světců. Kaple je opatřena tepanou mříží se znakem Pánů z Kolovrat z roku 1719.

Bleylebenská kaple začala být budována po roce 1655. V kapli je barokní náhrobník a barokní sochy světců v nikách po bocích oltáře.

Litoměřická kaple byla postavena roku 1688. Na oltáři s točitými sloupy se nachází obraz Zastavení na křížové cestě.

Teplická kaple je z let 1671 – 1672. Má štukový portálový oltář s obrazem Nalezení Ježíše v chrámu. Na bočních stěnách se ve štukových rámech nacházejí obrazy Klanění pastýřů a Kladení do hrobu. Je opatřena barokní mříží s bohatým rostlinným ornamentem.

Smírčí kříže