Telč - kostel svatého Ducha

Kostel svatého Ducha byl postaven jako emporový kostel s věžní tribunou. Tento typ kostelů je typický pro románské období a často souvisel s feudálními sídly – hrady a dvorci. Na telčském zeměpanském dvorci sídlil hospodářský správce – vilikus.
Více informací existuje až z doby od roku 1414, kdy byl v kostele zřízen Janem z Hradce špitál. Ten fungoval až do roku 1579, kdy byl přesunut ke kostelu Matky Boží na Starém Městě. Ve zprávách o kostele, kvůli jeho nevelkým rozměrům, se často mluví jako o kapli svatého Ducha. Nejpozději roku 1486 byl kostel přestavěn do dnešní, gotické podoby. K roku 1486 je také poprvé doloženo zasvěcení svatému Duchu. Od roku 1579 byl využíván jako filiální kostel.
Od druhé poloviny 17. století jej používalo české bratrstvo a bratrstvo sv. Isidora. Roku 1773, během vlády Josefa II., byl kostel uzavřen a následně přeměněn na skladiště.
V letech 1865–1867 byl opuštěný kostel přizpůsoben potřebám městského divadla. Telč se tak stala jedním z mála moravských měst s vlastní divadelní budovou. Hrály se především české, ale i německé hry. Působily zde různé kočující i telčské spolky, mezi nimi např. Občanská Beseda. Divadlo mělo asi 100 míst k sezení a malou galerii k stání. Jeviště se nacházelo v presbytáři a šatny byly v bývalé sakristii. Jako divadlo fungoval kostel až do roku 1920.
Od roku 1923 slouží opravený kostel k bohoslužbám a patří Českobratrské církvi evangelické.
Pozdně románská věž kostela svatého Ducha je nejstarší zachovanou stavbou na území Telče.