| Index → Sakrální architektura → Česko → Vysočina → Velká Bíteš |
Nejstarší písemná zmínka o tomto chrámu a současně nejstarší doklad o Velké Bíteši pochází z roku 1240, kdy se český král a moravský markrabě Václav I. vzdal patronátního práva ve prospěch tišnovského cisterciáckého kláštera Porta Coeli. Původně byl kostel dřevěný, teprve ve 13. století začala stavba kamenného kostela v románském slohu. Současnou podobu získával chrám přibližně od poloviny 14. století, kdy bylo postaveno presbyterium s přilehlou sakristií a loď s velkou věží. Kamenné opevnění kostela, zbudované pro dokonalejší ochranu občanů, se datuje přibližně do poloviny 15. století. Celá stavba byla opravována pouze výjimečně a větších oprav se dočkala až roku 1946, kdy se zahájila postupná rekonstrukce, která trvá dodnes.
Bítešský kostel se skládá z chrámové budovy, kterou obklopují hradby s malou věží. Do objektu kostela lze vejít tzv. malou (hradební) věží, pod níž býval jediný vchod uprostřed kostelních hradeb, a od konce 18. století také kovanou bránou ze sousedícího hřbitova. Podél celých hradeb byl vybudován hluboký příkop, přes který vedl padací most, jenž byl zavěšený na malé věži až do doby, než byl nahrazen zděným mostem a po zasypání valů roku 1820 nahrazen současným přístupem. Hradby kolem kostela tvoří nepravidelnou elipsu dlouhou 48 m a širokou 32 m, obvodová délka hradeb je 160 m, šířka 1,5 m a původní výška až 7 m. Součástí hradeb je pět bašt postavených do půlkruhu, uprostřed nichž stála ve výšce střílen dvě dřevěná lešení nad sebou.
Zvonice
