Žďár nad Sázavou - klášter Studnice Blahoslavené Panny Marie

Bývalý klášter Studnice Blahoslavené Panny Marie ve Žďáru nad Sázavou je původně gotický, v baroku, mj. za účasti Santiniho, upravený stavební areál. Klášter, který ve středověku i barokním období patřil k významným cisterciáckým klášterům, byl založen v roce 1252 a zrušen po roce 1784. Budova prelatury poté sloužila jako zámek. Zámek leží těsně na moravské straně historické česko-moravské hranice, když klášter plnil též poslání - mimo jiné - hraniční stanice.
Prvním pokusem o založení cisterciáckého kláštera ve zdejším kraji byla nezdařená fundace z 1. poloviny 13. století v Nížkově. Nakonec byl klášter založen až v roce 1251. Mateřským klášterem nově vzniklého kláštera se stal klášter v Pomuku.
Za husitských válek byl klášter vypálen, poté hospodářsky živořil, přestože se o jeho obnovu snažil i Jiří z Poděbrad, který byl potomkem zakladatele kláštera a podle patronátního práva byl za stav kláštera zodpovědný.
Za druhého zakladatele kláštera je označován velehradský opat Jan Greifenfels z Pilsenburku, který roku 1638 vykoupil bývalý klášterní majetek od Maxmiliána z Ditrichštejna za 44 000 zlatých a o rok později uvedl do kláštera opět cisterciáky. Od té doby probíhala postupná obnova kláštera. Nejvýznamněji se do stavební podoby kláštera i celého okolí zapsal opat Václav Vejmluva, který pravděpodobně v roce 1706 navázal spolupráci se Santinim.
Bezprostředním impulsem ke zrušení kláštera byl zhoubný požár z 16. července 1784. Poslední opat (teprve nedávno zvolený a mladý šlechtic) Otto Steinbach z Kranichštejna po něm sám požádal Josefa II. o zrušení kláštera, ačkoliv klášter šlo opravit a císař původně počítal se zachováním tohoto významného církevního ústavu. Roku 1786 se konventní kostel stal kostelem farním a dosavadní farní kostel svaté Markéty u brány kláštera byl zrušen. Budova prelatury, klášterní kostel a další hospodářské budovy byly po požáru obnoveny. Pouze budovy vlastního konventu (tj. nejstarší části) zůstaly neobnoveny a postupně chátraly. Nakonec z nich byly ubourány zhruba dvě třetiny budov a zbyla pouze gotická studniční kaple a dlouhé vstupní křídlo, kde je dnes muzejní expozice. Ubouráním také zanikl vzácný středověký rajský dvůr.
Klášter spolu s jeho statky postupně vlastnilo několik šlechtických rodů, posledním vlastníkem byla chlumecká linie rodu hrabat Kinských. V roce 1991 byl areál v restituci vrácen rodině Kinských. Členové hraběcí rodiny zde i často pobývají. Jejich domovem se stal barokní zámeček v zahradě – tzv. Letní prelatura.

Filiační řada: Citeaux 1098 → Morimond 1115 → Ebrach 1127 → Pomuk 1145 → Žďár 1252

Zvonice