Uherské Hradiště - kostel svatého Františka Xaverského

Výstavba komplexu jezuitských staveb byla zahájena v letech 1654 až 1662 budovou koleje a roku 1670 bylo započato se stavbu kostela podle projektu pražského architekta Dominika Orsiho. Stavbu, která byla dokončena v roce 1685, vedl J. Canevalle. V letech 1700 až 1729 byl budován trakt přiléhající k severní straně kostela – dnešní Reduta, v němž byla umístěna jezuitská škola. Tak byla ukončena výstavba komplexu vytvořeného čtyřmi jednopatrovými křídly, obklopujícími pravoúhlý dvůr, rozdělený budovou kostela na dvě části. Fasády obrácené do Masarykova náměstí jsou členěny velkým pilastrovým řádem. Fasády jižního a východního křídla jsou hladké. Projekt kostela vycházel z Vignolova římského chrámu Il Gesú, který byl redukován vypuštěním příčné lodi s kopulí. Byla vybudována jednolodní orientovaná stavba s pravoúhlým závěrem kněžiště, bočními kaplemi, sakristií v ose kněžiště a dvěma věžemi v západním průčelí.
Založení celého komplexu nebylo vůbec jednoduché. Vzhledem k bažinatému terénu musely být základy uloženy až do třímetrové hloubky. Dubové trámy spojené dubovými skobami tvořily první vrstvu. Na ně byly vedle sebe stavěny olšové kůly a teprve na nich vyrůstalo zdivo z kamene a vápna. Složité politické i finanční poměry protahovaly dobu stavby. Přesto byl v roce 1677 ještě nehotový kostel předán bohoslužbě. Po požáru, při němž přišel o střechu, se dočasně stal kostelem farním, neboť kostel sv. Jiří, který tuto funkci dosud zastával, utrpěl mnohem více. V roce 1682 byl kostel slavnostně vysvěcen, přičemž stavba barokního chrámu pokračovala až do roku 1685. Dnešní podobu získal kostel v letech 1754 a 1755, kdy byly dostavěny a definitivně zakončeny obě věže a vznikla dnešní fasáda. Chrám nepřestal svou funkci plnit ani po zrušení jezuitského řádu a když byl v roce 1785 byl zbořen farní kostel sv. Jiří, tuto funkci převzal kostel svatého Františka Xaverského.