Velehrad - kostel Zjevení Páně

Kostel Zjevení Páně, původním zasvěcením Těla a krve Páně (Zjevení Páně od roku 1863) se nachází na Velehradě v areálu velehradské baziliky a bývá obvykle nazýván Cyrilka. Kaple vznikla koncem 13. století původně pro mnichy a poté i pro poutníky a obyvatele předklášteří. Dlouho dobu byla mylně považována za stavbu z období Velké Moravy.
Roku 1421 byl celý areál kláštera poničen husitským vpádem. Kaple po opravení sloužila pro návštěvníky Velehradu, kteří nemohli navštěvovat areál kláštera kvůli tomu, že nepatřili mezi členy řádu. Při postupném zvyšování počtu obyvatel Velehradu začala kaple sloužit jako farní kostel. Z důvodů zrušení kláštera v roce 1784 sloužila jako hřbitovní kaple. Po vybudování nového hřbitova v roce 1832 kaple zcela osiřela. Hrabě Jiří Sina, který kapli zdědil, ji využil dle dostupných informací jako seník či sklad střelného prachu. Cyrilce pomohlo k jejímu obnovení povědomí lidí, že ona je památným kostelíkem, v němž sloužili mše Cyril a Metoděj. V roce 1863 byla kaple odkoupena arcibiskupem Bedřichem Fürstenbergem od Jiřího Siny a její původní účel jí byl vrácen. Na náklady arcibiskupa byla kompletně renovována v neogotickém slohu. Po renovaci ji byl udělen název Cyrilka.
V první polovině 20. století se začala psát další kapitola kaple. Na základě rozvíjejícího se unionismu (myšlenky sjednocení rozdělené církve), byl zájem vytvořit na Velehradě posvátný liturgický prostor pro kněží východního ritu. Po neúspěšném pokusu vybudovat jej přímo v bazilice byla nakonec zvolena v roce 1929 pro tyto účely kaple Cyrilka.