| Index → Sakrální architektura → Chorvatsko → Dalmácie → Split → Jupiterův chrám |
Za časů římského císaře Diokleciána se západně od centrálního náměstí jeho paláce - peristylu rozkládal chrámový okrsek, jemuž vévodil chrám zasvěcený nejvyššímu z bohů, Jupiterovi. Chrám pravoúhlého půdorysu stál na vysokém podstavci. Vstupní prostor tvořila chrámová předsíň (pronaos) se šesti sloupy, která se však nedochovala. Na poměrně malé stavbě zaujme vysoký a bohatě dekorovaný portál. Z vnitřní architektonické výzdoby je nejcennější nádherná původní kazetová valená klenba.
V raném středověku křesťané přeměnili chrám v baptisterium sv. Jana Křtitele. Podzemní kryptu, do níž se vstupuje od západu, zasvětili sv. Tomášovi. V 11. století byla nad baptisteriem postavena románská zvonice, která byla zbourána v 19. století. V průběhu staletí se antická stavba dočkala dalších stvebních zásahů. Ze západní a jižní strany k ní byly doslova přilepeny obytné domy, které byly zbourány až začátkem 20. století. Zůstal jediný v severozápadním rohu.
Ve 12. až 13. století byla do středu kaple postavena kamenná křtitelnice ve tvaru kříže, která pochází z částí oltářní přepážky z 11. století původně umístěné v katedrále. Na jedné z dvanácti kamenných desek, jimiž je křtitelnice obložena, je zobrazen chorvatský vladař na trůně. Má se za to, že jde buď o krále Krešimira IV. nebo o krále Zvonimira. Drží v jedné ruce kříž, ve druhé jablko jako symbol královské moci. Vedle královského trůnu stojí vysoký hodnostář, u nohou krále leží jakýsi poddaný v podřízeném postavení. Jedná se o nejstarší vyobrazení chorvatského krále ve středověkém sochařství. Dalších šest kamenných desek je zdobeno prstencovým nebo jiným dekorativním ornamentem. V křtitelnici tohoto typu se ještě křtilo ponořováním novokřtěnce do vody.
Zadní části baptisteria dominuje secesní socha sv. Jana Křtitele, kterou vytvořil v roce 1954 jako své poslední dílo na půdě Jugoslávie největší chorvatský sochař první poloviny 20. století Ivan Meštrović. Méně nápadné jsou dva cenné sarkofágy u zadní zdi: v levém rohu sarkofág Jana z Ravenny (Ivan Revenjanin) z 8. století, podle tradice prvního splitského arcibiskupa, a v pravém rohu arcibiskupa Vavřince (Sv. Lovre) z 11. století. Před baptisteriem lze vidět ještě jeden sarkofág, a to z renesančního období.
Na podstavci před Jupiterovým chrámem leží jedna z dvanácti sfing z doby faraona Thutmose III., které nechal Dioklecián přivézt z Egypta. Na rozdíl od poměrně zachovalé sfingy na peristylu je tato socha z černé žuly více poškozená – nemá hlavu. Sfingy se pokládají za vůbec nejstarší památky Splitu – jsou staré 3 500 let.
V chrámovém okrsku se kromě Jupiterova chrámu se nacházely ještě dva menší římské chrámy, a to Venušin a Kybelin (Venerin a Kibelin hram). Oba stály v těsné blízkosti peristylu, symetricky k ose od Diokleciánova mauzolea k Jupiterovu chrámu. Také si byly vzájemně podobné - měly kruhový půdorys. Chrámy se nezachovaly, archeologové však odkryly jejich pozůstatky při průzkumu paláců, které byly postaveny na jejich místě.
