Abbaye de Saint-Savin-sur-Gartempe

V 5. století utekli z Makedonie do Galie bratři Savinus a Cyprianus, kteří byli oba později svatořečeni. Na nedalekém pahorku Mont des Trois Cypres se Savinus přidal ke komunitě místních kněží. Kolem roku 810 založil Karel Veliký na tomto pahorku benediktinské opatství a byl zde postaven první kostel, zasvěcený již svatému Savinovi. Roku 878 bylo opatství poničeno vikingskými nájezdníky. Obnoveno bylo až v 11. století a celé přestavěno v románském slohu.
Kostel je trojlodní románská halová stavba se štíhlými sloupy a valenými klenbami, příčnou lodí a chórem s ochozem pěti kaplí. Pod kostelem je krypta s náhrobky sv. Savina a sv. Cypriána. Nad křížením je čtyřhranná zvonice, v západním průčelí je 80 m vysoká gotická věž s bohatou plastickou výzdobou. Strop i sloupy hlavní lodi, předsíň i krypta jsou vyzdobeny výborně zachovanými figurálními freskami z doby kolem 1100.
Díky své mimořádné historické a umělecké hodnotě je opatství od roku 1983 zapsáno na Seznamu světového dědictví UNESCO.