Paříž - Pantheon

Pařížský Pantheon nechal vybudovat Ludvík XV. v polovině 18. století jako dík svaté Jenovéfě za to, že se uzdravil z těžké nemoci.
Na počátku 6. století byl na tomto místě vybudován klášter sv. Apoštolů, kde byla pohřbena patronka města svatá Genevieve a rovněž zakladatel kláštera, merovejský král Chlodvík I. a jeho druhá manželka Chrodechilda. V 9. století bylo zasvěcení kláštera změněno na sv. Genevieve. V 17. století za vlády Ludvíka XIV. plánovali mniši zbořit svůj gotický kostel a nahradit ho novým. Konečné rozhodnutí padlo až o dalších 70 let později, roku 1744. Tehdy Ludvík XV., který v Metách těžce onemocněl, slíbil, že v případě svého uzdravení nechá na vrcholku kopce Sainte-Genevieve vystavět kostel zcela podle přání mnichů. Jako architekt byl vybrán do té doby neznámý Jacques-Germain Soufflot. Soufflot svou stavbou zahájil novou éru v architektuře - kostel završený kupolí a s fasádou řecko-římských chrámů navazuje na antickou architekturu. Vzorem stavby se stal Pantheon v Římě, podle kterého se také pařížská stavba nazývá.
Protože byla stavba dokončena až v průběhu Velké francouzské revoluce, byl změněn i její účel. Z kostela se stala národní svatyně určená k uctívání významných osobností francouzské historie. V bývalém kostele měly být umístěny pomníky a v podzemní kryptě jejich hroby. V roce 1806 byla stavba prohlášena za kostel sv. Jenovéfy, ale v roce 1885 byla opět odsvěcena a přeměněna na národní svatyni. V podzemní kryptě Pantheonu jsou pohřbeni významní francouzští umělci a vědci jako například Alexandre Dumas starší, Jean-Jacques Rousseau, Voltaire, Victor Hugo, Pierre Curie a jediná žena Maria Curie-Skłodowska.