Řím - San Giovanni in Laterano

Bazilika sv. Jana v Lateráně, plným názvem Arcibazilika Nejsvětějšího Spasitele a sv. Jana Křtitele a Jana Evangelisty, je katedrála města Říma s titulem basilica maior. Byla založena císařem Konstantinem roku 313 a později mnohokrát přestavována. Je součástí stavebního komplexu Laterán, který byl až do 14. století sídlem papežů a kde sídlí také Lateránská univerzita.
Pětilodní bazilika s atriem byla postavena při starším baptisteriu v letech 313-324 za císaře Konstantina Velikého, který pro ni vybral strategické místo za Aureliánskými hradbami a mezi dvěma branami. Císařova matka svatá Helena při ní měla svou rezidenci. Konstantin je také vyobrazen na mozaice v apsidě jako donátor s modelem baziliky v rukou. Byl to první veliký křesťanský kostel vůbec a byl zasvěcen svatým Janu Křtiteli a Janu Evangelistovi. Tuto baziliku několikrát vyplenili barbaři, například v letech 410 a 455 Vandalové; roku 896 ji poškodilo zemětřesení. Byla poté přestavěna v románském slohu, vyzdobena mozaikami a obložena barevnými mramory. Při gotické přestavbě z iniciativy papeže Klementa V. přibyli ke světcům na mozaikách sv. František a sv. Antonín Paduánský; roku 1308 bazilika vyhořela. V době avignonského zajetí papežů chrám dále pustl a 21. srpna roku 1361 jej zachvátil katastrofální požár, při němž se zřítily čtyři jaspisové sloupy střední lodi, shořela střecha a ciboriový baldachýn nad hlavním oltářem. Tehdy se propadl strop hlavní lodi baziliky a objekt začal zarůstat trávou. Papeže Inocence VI. o tom informoval básník Francesco Petrarca. Podle jednoho dobového svědectví se v bazilice prý pásly ovce. Následovala stavba dodnes dochovaného monumentálního gotického ciboria na čtyřech sloupech, které dal roku 1367 nad hlavním oltářem vztyčit papež Urban V., aby v něm byly uchovávány relikviáře s lebkami svatých apoštolů Petra a Pavla. Po návratu papežů do Říma roku 1378 začala zásadní obnova Lateránské baziliky i baptisteria, která byla ukončena roku 1384, jak dokládá nápis v pásu mezi mozaikami apsidy. Ve středověku se v Lateránském paláci a v bazilice konalo pět významných koncilů.
U příležitosti jubilejního roku 1600 dal papež Kliment VII. renovovat příčnou loď baziliky, což provedl architekt Giacomo della Porta a malíř Giuseppe Cesari, postranní dvouvěžové průčelí kostela projektoval Domenico Fontana. V letech 1646 - 1649 byla provedena barokní přestavba podle projektu architekta Francesca Borrominiho, směřovaná k jubilejnímu roku 1650. Další úpravy proběhly v letech 1734 - 1735 ve stylu vrcholného římského baroka, kdy architekt Alessandro Galilei přistavěl nové východní průčelí.