Jeruzalém - hrobka krále Davida

Hrobka krále Davida na hoře Sion je podle části Židů, křesťanů i muslimů považována za pohřebiště biblického krále Davida. Většina historiků a archeologů ale nepovažuje toto místo za skutečné místo odpočinku krále Davida.
Budova, kde se hrobka nachází, je pro Jeruzalém svým způsobem typická: hrobka se nachází v rohu přízemní místnosti bývalého křesťanského chrámu Hagia Sion. V prvním patře této budovy se podle křesťanské legendy konala poslední večeře Páně. Budovu získali v roce 1332 od sultána An-Nasira Muhammada za 30 000 dukátů františkáni. V roce 1429 sebral Mamluk Sultan Barsbay část spodního patra komplexu s hrobovou komoru františkánům a přeměnil ji na mešitu. V roce 1524 byli františkáni osmanským sultánem Sulejmanem Velkolepýp vyhnáni z celého komplexu, který byl přeměněn na islámskou svatyni.
Historie budovy měla zajímavé pokračování i ve 20. století: během jordánské anexie Západního břehu Jordánu v letech 1948 - 1967 nemohli izraelští Židé ke Zdi nářků ve Starém městě. Davidova hrobka na hoře Sion byla proto až do šestidenní války v roce 1967 považována za nejposvátnější židovské místo v Izraeli, protože ze střechy bylo alespoň možné vzhlížet k Chrámové hoře.
Budova byla tedy postavena jako kostel, poté přeměněná na mešitu, pak rozdělena na dvě části, přičemž přízemí s hrobkou bylo bezprostředně po skončení palestinské války v letech 1947–1949 přeměněno na synagogu; muslimský kryt hrobky byl nahrazen izraelskou vlajkou a poté parochetem. První patro je nadále považováno za místo Poslední večeře.
Král David byl ale s největší pravděpodobností pohřben úplně někde jinde.